Jan 2
1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
In tretji dan je bila ženitnina v Kani Galilejskej, in bila je mati Jezusova tam.
2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
Povabljen je bil pa tudi Jezus in učenci njegovi na ženitnino.
3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
In ko je zmanjkalo vina, reče mati Jezusova njemu: Vina nimajo.
4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
Reče jej Jezus: Kaj imaš z menoj, žena? Ni še prišel čas moj.
5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
Mati njegova velí služabnikom: Karkoli vam poreče, storite.
6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
Bilo je pa tam šest vrčev kamenitnih postavljenih po očiščevanji Judovskem, kteri so držali po dve ali tri mere.
7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
Velí jim Jezus: Napolnite vrče z vodo. In napolnijo jih do vrha.
8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
In velí jim: Zajmite sedaj, in nesite starešini. Ter nesó.
9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu, ) povolal ženicha ten vrchní správce,
Ko pa okusi starešina vodo, ktera je postala vino, (ni pa vedel, odkod je; a služabniki so vedeli, kteri so bili zajeli vodo, ) pokliče starešinu ženina,
10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
In reče mu: Vsak človek najprej dobro vino daje, in ko se opijanijo, tedaj tisto, ktero jo slabše: a ti si prihranil dobro vino noter doslej.
11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Ta začetek čudežev je storil Jezus v Kani Galilejskej, in pokazal je slavo svojo; in verovali so va-nj učenci njegovi.
12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Po tem snide v Kapernaum, on in mati njegova in bratje njegovi, in učenci njegovi; in tu ostanejo ne veliko dnî.
13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
In bila je blizu Velika noč Judovska, in Jezus se napoti v Jeruzalem.
14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
In najde v tempeljnu prodajalce volov in ovâc in golobov, in menjalce, da sedé.
15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
In naredivši bič iz vrvi, izžene vse iz tempeljna, tudi ovce in vole. In menjalcem raztrese denar, in mize prevrne.
16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
In tém, kteri so prodajali golobe, reče: Odnesite to odtod; ne delajte iz hiše očeta mojega hiše trgovske.
17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Spomenejo pa se učenci njegovi, da je pisano: "Gorečnost za hišo tvojo me je snedla."
18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Pa odgovoré Judje in mu rekô: Kakošno znamenje nam boš pokazal, da to delaš?
19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Jezus odgovorí in jim reče: Poderite ta tempelj, in v treh dnéh ga bom postavil.
20 I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
Pa mu rekó Judje: Šest in štirideset let se je zidal ta tempelj, in ti ga boš v tréh dnéh postavil?
21 Ale on pravil o chrámu těla svého.
Ali on je govoril za tempelj telesa svojega.
22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Ko je bil torej od mrtvih vstal, spomenili so se učenci njegovi, da jim je to pravil; in verovali so pismu, in besedi, ktero jim je Jezus povedal.
23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
Ko je bil pa v Jeruzalemu o Velikej noči, na praznik, verovalo jih je veliko v ime njegovo, ko so videli znamenja njegova, ktera je delal.
24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
Sam se jim pa Jezus ni zaupal, ker jih je vse poznal;
25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.
In ker mu ni bilo treba, da bi kdo pričal za človeka: ker je sam vedel, kaj je v človeku.
