Jan 2
1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
Tridje dagen stod det eit brudlaup i Kana i Galilæa. Mor åt Jesus var der,
2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
og Jesus og læresveinarne hans vart og bedne til brudlaupet.
3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
Då vinen traut, segjer mor åt Jesus til honom: «Dei hev ikkje vin!»
4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
«Kva vil du meg, kvinna?» svara Jesus; «mi tid er ikkje endå komi.»
5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
«Gjer alt han segjer til dykk!» sagde mor hans til bordsveinarne.
6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
Etter di no jødarne hev for vis å två seg fyre måli, stod det der seks vats-kjer av stein; kvart av deim tok tvo eller tri anker.
7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
«Fyll kjeri med vatn!» segjer Jesus til bordsveinarne. Då fyllte dei kjeri heilt uppåt barden.
8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
So sagde han til deim: «Aus no upp, og ber det til kjøkemeisteren!» Dei so gjorde;
9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu, ) povolal ženicha ten vrchní správce,
men då kjøkemeisteren hadde smaka på vatnet som var vorte til vin, og ikkje visste kvar den vinen kom ifrå - men bordsveinarne visste det, dei som hadde aust upp vatnet - so ropa han på brudgomen, og sagde til honom:
10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
«Kvar mann set fyrst fram den gode vinen, og når folk hev vorte drukne, den ringare; du hev gøymt den gode vinen til no!»
11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Dette fyrste teiknet sitt gjorde Jesus i Kana i Galilæa, og let sin herlegdom skina fram; og læresveinarne hans trudde på honom.
12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Sidan for han ned til Kapernaum med mor si og brørne og læresveinarne sine, og der vart dei verande nokre få dagar.
13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
Det leid til påskehelgi åt jødarne, og Jesus for upp til Jerusalem.
14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
I templet fann han folk som selde uksar og sauer og duvor, og andre som sat og veksla pengar.
15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
Då gjorde han seg ei svepa av reimar og dreiv deim alle ut or templet, og sauerne og uksarne med; småpengarne åt vekslarane kasta han utyver, og velte bordi deira,
16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
og til duvekræmarane sagde han: «Burt med dette! Gjer ikkje huset åt Far min til ei krambud!»
17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Og læresveinarne kom i hug at det stend skrive: «Brennhug for ditt hus kjem til å eta meg upp.»
18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Då tok jødarne til ords og sagde til honom: «Kva teikn syner du oss, sidan du gjer dette?»
19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Jesus svara: «Riv dette templet ned, og eg skal reisa det upp att på tri dagar!»
20 I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
«I seks og fyrti år hev det vore bygt på dette templet, » sagde dei då, «og du vil reisa det upp att på tri dagar!»
21 Ale on pravil o chrámu těla svého.
Men det var likams-templet sitt han tala um.
22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Då han no hadde stade upp frå dei daude, kom læresveinarne hans i hug at han hadde sagt dette, og dei trudde Skrifti og det ordet Jesus hadde sagt.
23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
Medan han var i Jerusalem i påskehelgi, på høgtidi, trudde mange på namnet hans då dei såg dei teikni han gjorde.
24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
Men sjølv trudde Jesus seg ikkje til deim, av di han kjende alle,
25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.
og ikkje trong at nokon skulde vitna um noko menneskje; for han visste sjølv kva som budde i det menneskjet.
