Jan 2
1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
Et die tertia nuptiæ factæ sunt in Cana Galilææ, et erat mater Iesu ibi.
2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
Vocatus est autem et Iesus, et discipuli eius ad nuptias.
3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
Et deficiente vino, dicit mater Iesu ad eum: Vinum non habent.
4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
Et dicit ei Iesus: Quid mihi, et tibi est, mulier? nondum venit hora mea.
5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
Dicit mater eius ministris: Quodcumque dixerit vobis, facite.
6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
Erant autem ibi lapideæ hydriæ sex positæ secundum purificationem Iudæorum, capientes singulæ metretas binas vel ternas.
7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
Dicit eis Iesus: Implete hydrias aqua. Et impleverunt eas usque ad summum.
8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
Et dicit eis Iesus: Haurite nunc, et ferte architriclinio. Et tulerunt.
9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu, ) povolal ženicha ten vrchní správce,
Ut autem gustavit architriclinius aquam vinum factam, et non sciebat unde esset, ministri autem sciebant, qui hauserant aquam: vocat sponsum architriclinius,
10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
et dicit ei: Omnis homo primum bonum vinum ponit: et cum inebriati fuerint, tunc id, quod deterius est. Tu autem servasti bonum vinum usque adhuc.
11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Hoc fecit initium signorum Iesus in Cana Galilææ: et manifestavit gloriam suam, et crediderunt in eum discipuli eius.
12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Post hoc descendit Capharnaum ipse, et mater eius, et fratres eius, et discipuli eius: et ibi manserunt non multis diebus.
13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
Et prope erat Pascha Iudæorum, et ascendit Iesus Ierosolymam:
14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
et invenit in templo vendentes boves, et oves, et columbas, et numularios sedentes.
15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
Et cum fecisset quasi flagellum de funiculis, omnes eiecit de templo, oves quoque, et boves, et numulariorum effudit æs, et mensas subvertit.
16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
Et his, qui columbas vendebant, dixit: Auferte ista hinc, et nolite facere domum patris mei, domum negotiationis.
17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Recordati sunt vero discipuli eius quia scriptum est: Zelus domus tuæ comedit me.
18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Responderunt ergo Iudæi, et dixerunt ei: Quod signum ostendis nobis quia hæc facis?
19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Respondit Iesus, et dixit eis: Solvite templum hoc, et in tribus diebus excitabo illud.
20 I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
Dixerunt ergo Iudæi: Quadraginta et sex annis ædificatum est templum hoc, et tu in tribus diebus excitabis illud?
21 Ale on pravil o chrámu těla svého.
Ille autem dicebat de templo corporis sui.
22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Cum ergo resurrexisset a mortuis, recordati sunt discipuli eius, quia hoc dicebat, et crediderunt scripturæ, et sermoni, quem dixit Iesus.
23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
Cum autem esset Ierosolymis in pascha in die festo, multi crediderunt in nomine eius, videntes signa eius, quæ faciebat.
24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
Ipse autem Iesus non credebat semetipsum eis, eo quod ipse nosset omnes,
25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.
et quia opus ei non erat ut quis testimonium perhiberet de homine: ipse enim sciebat quid esset in homine.
