Jan 18
1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Leleꞌ Yesus hule-oꞌe basa ma, Ana dea neu namaloloꞌ no ana mana tungga nara. Ara reu sia osi esa sia loe Kidron bobꞌoan. Boe ma ara rala reu.
2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Leleꞌ naa, malangga agama Yahudi ra malangga nara, ro atahori mia partei agama Farisi ra fee soldꞌadꞌu ma mana nanea atahori hira reu Yudas. Huu ana nae seo hendi Yesus. Yudas bubꞌuluꞌ osi a boe, huu Yesus naꞌabꞌue lao hetar sia naa no ana mana tungga nara ena. De Yudas se reu sia osi a rendi mbele, lambu-lantera, ma tee-tandeꞌ.
3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte?
Tao-tao te, Yesus bubꞌuluꞌ basa mana nae dadꞌi neu Eni ena. De Ana lali mataꞌ neu ma natane nae, “Hei sangga seka?”
5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
Boe ma rataa rae, “Hai sangga atahori esa, naran Yesus, mia kambo Nasaret.” Ma Yesus nafadꞌe nae, “Au ena.” Leleꞌ naa, Yudas, nambariiꞌ naꞌabꞌue no se. Eni mana seo hendi Yesus.
6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Leleꞌ Yesus olaꞌ nae, “Au ena,” boe ma atahori ra dinggoꞌ hela E, ma raꞌaloli reu rae a.
7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Boe ma Yesus natane seluꞌ se nae, “Hei sangga seka?” Ara rataa rae, “Yesus, atahori Nasaret.”
8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
Boe ma Yesus olaꞌ nae, “Au ufadꞌe faꞌ ra ae, Au ena. Dadꞌi mete ma ama sangga Au, na, afiꞌ humu laen ra. Hela se reu leo.”
9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
(Ana olaꞌ naꞌo naa fo tao dadꞌi saa fo Eni olaꞌ nita nae, “Amaꞌ. Basa atahori fo Amaꞌ fee neu Auꞌ ra, esa nda mopo sa boe.”)
10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.
Leleꞌ naa, Simon Petrus nendi tafa eꞌekuꞌ esa. Ana lesu e, de nae tati atahori. Tao-tao te, ana tati naꞌetuꞌ atahori esa ndiki onan. (Atahori naa, naran Malkus. Eni malangga agama Yahudi ra malangga monaen aten.)
11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
Boe ma Yesus denu Petrus nae, “Wae, Petrus! Dosoꞌ baliꞌ tafaꞌ ma nisiꞌ ngguman rala. Huu Ama ngga nafadꞌe basa ena oi Au musi hambu doidꞌosoꞌ mataꞌ ia. Dadꞌi hela neu leo! Naa onaꞌ Ana fee Au nggalas esa isin mana meruꞌ. Hela neu fo Au inu ubasaꞌ e.”
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Basa ma, malangga, soldꞌadꞌu ra, ro atahori Yahudi ra mana nanea nara, humu rala Yesus, de futu E.
13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
De ara ro E nisi Anas. Anas naa, naeni Kayafas ama arin. Tooꞌ naa, Kayafas dadꞌi malangga agama Yahudi ra malangga monaen.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
Kayafas ia, nanori nita atahori Yahudi ra malangga nara oi, “Malole lenaꞌ soaꞌ neu nggi, mete ma akaꞌ atahori esa mate fee neu basa atahori.”
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
Simon Petrus tungga-tunggaꞌ a Yesus dean, namaloloꞌ no Yesus ana mana tunggan esa fai, naeni au, Yohanis. Agama Yahudi a malangga monaen nahine au. Naa de au bisa umuloloꞌ o Yesus misiꞌ eni umen sodꞌan rala.
16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Te Petrus nambariiꞌ siaꞌ a dea, deka-deka no lutu-mbaa lelesun. Au dea uu, ma olaꞌ o inaꞌ esa mana nanea sia naa, fo ona bee na au bisa o Petrus rala neu boe.
17 Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Boe ma inaꞌ a natane Petrus oi, “Wee! Ho ia, Atahori naa ana mana tunggan esa boe, to?” Te Petrus nataa nae, “Hokoꞌ!”
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se.
Leleꞌ naa, maꞌariniꞌ. Naa de atahori mana ranea ro ate ra rambariiꞌ dara ai. Boe ma Petrus neu, de dara ai naꞌabꞌue no se.
19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Leleꞌ naa, agama Yahudi malangga monaen dalahuluꞌ a paresaꞌ Yesus soꞌal nenorin, ma soꞌal ana mana tungga nara.
20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil,
Boe ma Yesus nafadꞌe nae, “Au olaꞌ relo-relo fo basa atahori rena. Au unori ukundooꞌ a sia mamana fo hita atahori Yahudi ra biasa raꞌabꞌue siaꞌ a, naeni sia hita ume hule-oꞌe nara, ma sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. Au nda olaꞌ funi-funiꞌ ita sa.
21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Taꞌo bee de mutane Au? Mutane siaꞌ a atahori mana rena oꞌola Ngga ra. Huu tantu rahine saa fo Au olaꞌ ena.”
22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
Leleꞌ Ana olaꞌ naꞌo naa, atahori mana nanea esa mana nambariiꞌ sia naa mbasa E, ma olaꞌ nae, “Afiꞌ olaꞌ maꞌo naa mo malangga monaeꞌ a!”
23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Boe ma Yesus nafadꞌe mbali e nae, “Mete ma Au olaꞌ sala ena, na, mutudꞌu salaꞌ naa beka. Te mete ma Au olaꞌ ndaa, na, taꞌo bee de ho mbasa Au?”
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
Basa naa ma, Anas denu se rendi E nisiꞌ Kayafas, mana dadꞌi agama Yahudi malangga monaen. Leleꞌ ara roo E neu, Ana feꞌe manapaꞌaꞌ.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Leleꞌ naa, Simon Petrus feꞌe nambariiꞌ dara ai. Boe ma atahori laen mana sia naa ra ratane mbali e rae, “Ho ia, Eni ana mana tunggan esa, to?” Te Petrus nafanii nae, “Hokoꞌ!”
26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Sia naa hambu agama Yahudi malangga monaen aten esa. Eni bobonggiꞌ mia atahori fo Petrus tati etu ndiki roon. Natane nae, “Wee! Faꞌ ra ho mia osi naa boe, to? Au ita nggo mia naa boe!”
27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Te Petrus nafanii seluꞌ fai, ma manu a koꞌokee boe.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
Feꞌe fefetu anan, ara ro Yesus mia Kayafas, reu risiꞌ hofernor ume panggat na, sia soldꞌadꞌu Roma ra mamana nanean. Atahori Yahudi ra mesaꞌ se nda masoꞌ risiꞌ atahori Roma ra mamanan rala sa, huu naa tao se ranggenggeo, fo nda bisa raa fefeta Paska sa.
29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Basa ma, hofernor Pilatus dea neu de nandaa no atahori Yahudi ra. Boe ma natane nae, “Hei fua salaꞌ saa neu Atahori ia?”
30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.
Boe ma ara rataa rae, “Taꞌo ia, pak. Mete ma Eni ia, nda atahori deꞌulakaꞌ sa, tantu hai nda ima ngganggu pak sa. Saa fai fee Eni neu pak liman.”
31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.
Boe ma hofernor nafadꞌe se nae, “Taꞌo ia. Hela hei mana taoafiꞌ neu dedꞌeat na, tungga hei atahori Yahudi ra hohoro-lalanen.” Boe ma atahori Yahudi ra malangga nara rafadꞌe rae, “Nda bisa sa, pak. Hai atahori Yahudi ra nda miꞌena hak fo miꞌetuꞌ hukun mate sa. Naa akaꞌ hei mana parenda Roma ra fo miꞌena hak onaꞌ naa.”
32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
(Leleꞌ ara olaꞌ raꞌo naa, saa fo Yesus olaꞌ nita maꞌahulun, dadꞌi ena. Huu Ana nafadꞌe neu atahori nara nae, dei fo Ana mate tungga mana parenda Roma ra hadꞌa-dalan, naeni ara mbaku E sia hau ngganggeꞌ a.)
33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?
Boe ma hofernor baliꞌ nisiꞌ soldꞌadꞌu ra mamana nanean rala. De noꞌe nala Yesus, ma natane nae, “Ona bee? Ho ia, atahori Yahudi ra manen, do?”
34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
Yesus natane baliꞌ mbali e nae, “Pak mesaꞌ ne mana mutane onaꞌ naa, do, atahori laen mana rafadꞌe pak soꞌal Au?”
35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
Boe ma hofernor nataa nae, “Hee! Au ia, nda atahori Yahudi sa, to? Atahori mara mesaꞌ se, mana fee nggo neu au. Lelenan fai malangga agama Yahudi ra malangga nara. Ho ia, tao saa? Mufadꞌe sobꞌa dei!”
36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Boe ma Yesus nafadꞌe nae, “Au nda maneꞌ esa mia raefafoꞌ ia sa. Huu mete ma Au dadꞌi maneꞌ mataꞌ naa, tantu Au atahori dedenu ngga ra ramue fo atahori Yahudi ra nda dadꞌi humu Au sa. Memaꞌ Au dadꞌi Maneꞌ. Te nda hambu atahori sia raefafoꞌ ia mana soꞌu Au taꞌo naa sa.”
37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
De hofernor natane seluꞌ fai nae, “Dadꞌi ho ia, Maneꞌ, do?” Boe ma Yesus nataa nae, “Pak mana nae Au dadꞌi Maneꞌ. Matetun bonggi Au fo dadꞌi Maneꞌ. Au raefafoꞌ ia uma dadꞌi Maneꞌ, fo onaꞌ bee na ufadꞌe soꞌal dala-dala ndoo-tetuꞌ ra. Basa atahori mana toꞌu rahereꞌ dala-dala ndoo-tetuꞌ ra, na, ara rena Au.”
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
Basa ma hofernor natane mbali E nae, “Ndoo-tetuꞌ naa, saa?” Leleꞌ hofernor Pilatus olaꞌ basa naꞌo naa, ma, baliꞌ dea neu nisiꞌ atahori Yahudi ra. Ana olaꞌ nae, “Au paresaꞌ E ena, te au nda hambu salan saa sa boe.
39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?
Te hei hadꞌa-dala mara, tungga too sia fai fefeta Paska, au musi mboꞌi atahori bui esa fee neu nggi. Dadꞌi tooꞌ ia, hei nau au mboꞌi hendi atahori Yahudi ra manen, do taꞌo bee?”
40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.
Basa se randu randaa rae, “Afiꞌ mboꞌi Atahori ia! Mboꞌiꞌ a Barabas!” Tao-tao te, Barabas naa, atahori esa fo deꞌulakan seli tebꞌe.
