Jan 18
1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Ie nitsarae’ Iesoà, le nionjoñe mindre amo mpiama’eo nitsake ty saka Kedrone mb’amy goloboney mb’eo le nizilik’ ao rekets’ o mpiama’eo.
2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Nizatse i toetsey ka t’i Jodasy, i hifotetse azey, fa beteke nitolak’ ao t’Iesoà naho o mpiama’eo.
3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Aa ie nahazo mpirimbon-dahin-defoñe naho mpifeleke hirik’ amo mpisorom-beio naho o Fariseoo t’i Jodasy, le niheo mb’eo ninday failo naho jiro vaho fialiañe.
4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte?
Kanao fonga niarofoana’ Iesoà ty hifetsak’ ama’e, le nimb’ am’ iereo mb’eo nanao ty hoe: Ia ty paia’ areo?
5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
Tinoi’ iereo ty hoe: Iesoà nte Nazareta. Le hoe re tam’ iereo: Ie iraho. Nijagarodoñe am’iereo ao ka t’i Jodasy nifotetse ama’e.
6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Amy nanoa’e ty hoe: Ie iraho, le nidisa-voly iereo, nivaragidiñe an-tane eo.
7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Aa le nindrai’e i ontane’ey: Ia v’o paia’ areoo? Hoe iereo: Iesoà nte Nazareta.
8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
Le tinoi’ Iesoà ty hoe: Fa nanoeko te Ie Raho, aa naho mipay ahy, adono hañavelo iretoañe,
9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
hampañeneke i nitsarae’ey ty hoe: Leo raike tsy nipoke amo natolo’o ahikoo.
10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.
Kanao amam-pibara t’i Simona Petera; napontsoa’e le pinao’e ty mpitoro’ i talèm-pisoroñey, nañitsike ty ravembia’e havana. Malikò ty tahina’ i mpitoroñey.
11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
Le hoe t’Iesoà amy Petera: Aziliho an-traño’e o fibara’oo. Tsy hinomeko hao i fitovy nazotson-dRaeko amakoy?
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Aa le nifihine’ i mpirimbon-dahin-defoñey naho i mpiaolo’ey naho o mpifele’ o Tehodao t’Iesoà vaho rinohy.
13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
Kinozozò’ iereo mb’amy Anasy hey re, ie ty rafoza’ i Kaiafa talèm-pisoroñe amy taoñe zay.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
I Kaiafay i nanoro o Tehodaoy ty hoe: Mahasoa te ho vilasy ho a’ ondatio t’indaty raike.
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
Nañorike Iesoà t’i Simona Petera naho ty mpiamy Iesoà raike. Fa nifohi’ i talèm-pisoroñey i mpiama’e zay, le nindre amy Iesoà re nizilik’ an-kiririsan-talèm-pisoroñe ao.
16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Fe nijohañe an-dalam-bey alafe ao t’i Petera. Niakatse amy zao i mpiama’e nifohi’ i taleiy, le nilahatse ami’ty mpañamben-dalañe, vaho nampizilihe’e t’i Petera.
17 Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Le hoe i ampela mpitàn-dalañey amy Petera: Tsy mpiam’ indatiy ka v’iheo? Hoe re: Aiy! tsy izaho.
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se.
Nizorazora eo o mpitoroñeo naho o mpigaritseo, ie fa namiañe afo am-porohañe ao amy te nanara, le namindro; nindre nijohañe am’iereo t’i Petera, namindro.
19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Le nañontane Iesoà ty amo mpiama’eo naho o fañòha’eo i talèm-pisoroñey.
20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil,
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Nivolam-beo’ mbeo ami’ty voatse toy iraho, nainai’e nañoke amo fitontonañeo naho añ’anjomban’ Añahare fivoria’ o Jiosy iabioo, vaho tsy eo ty nivolañeko añ’etake.
21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Ino ty añontanea’o ahy? Añontaneo o nahajanjiñe i vinolako am’iereoio, fohi’ iereo o nitaroñekoo.
22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
Ie nanao izay t’Iesoà, le tinampifi’ ty mpigaritse nijohañe eo, vaho nanoa’e ty hoe: Zao hao ty toi’o i talèm-pisoroñey?
23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Tinoi’ Iesoà: Naho nandilatse an-tsaontsy iraho, italilio ty tsy nimete; fe naho nitò, akore t’ie nanampifia’o?
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
Aa le nampanesè’ i Anasy an-drohy mb’amy Kaiafa talèm-pisoroñe mb’eo re.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Ie amy zao, namindro ey t’i Petera, le nañontanea’iereo ty hoe: Tsy mpiama’e ka v’iheo? Niliere’e ami’ty hoe: Tsy ie iraho.
26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Le hoe ty mpitoron-talèm-pisoroñe, longo’ i nikitsihe’ i Petera ravembiay: Tsy nitreako nindre ama’e amy ala vondroy v’iheo?
27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Nandietse indraike t’i Petera; vaho nikekeo i akoholahiy.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
Ie nimaraindray, nendese’ iereo boak’ amy Kaiafa mb’ amy anjomba i mpizakaiy mb’eo t’Iesoà, f’ie tsy nimoak’ añ’ anjombam-pizaka ao tsy mone haleotse tsy mete hikama i Fihelañey.
29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Aa le niakatse mb’am’iereo mb’eo t’i Pilato, nanao ty hoe: Inoñe ty anisìa’ areo t’indaty tìañe?
30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.
Le hoe ty natoi’ iereo: Naho tsy mpanan-tahin-dre, tsy ho nasese’ay ama’o.
31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.
Endeso re, hoe t’i Pilato, zakao an-dili’ areo. Aa le hoe o Tehodao tama’e: Tsy aman-jo hamono ondaty zahay,
32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
hañeneke ty tsara’ Iesoà nitaroñe’e ty havilasy hivetraha’ey.
33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?
Le nizilik’ añ’anjombam-pizakañ’ ao indraike t’i Pilato nitsikaotse Iesoà naho nanoa’e ty hoe: Mpanjaka’ o Jiosio v’iheo?
34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Saontsi’o hao, hera nisaontsie’ ty ila’e ahy?
35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
Hoe t’i Pilato: Jiosy v-o ahoo? I foko’oy naho o mpisorom-beio ty nanese Azo amako; ino o nanoe’oo?
36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Tsy ami’ty voatse toy ty fifeheako; fa naho ni-hirik’ ami’ty voatse toy ty fifeheako, le nialy ho ahy o mpitorokoo tsy hasese amo Tehodao; fe tsy boak’ atoañe ty fifeheako.
37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
Aa le hoe t’i Pilato ama’e: Mpanjaka v’Iheo! Tinoi’ Iesoà: Saontsi’o te mpanjaka; izay ty nisamahañ’ ahy, naho ty nivotrahako ami’ty voatse toy, hitaroñako ty hatò. Hene mahajanjiñe ty feoko ze mpiami’ ty hatò.
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
Hoe t’i Pilato tama’e: Ino ze o hatò zao? Ie nanao izay, le niavotse mb’ amo Tehodao indraike, nanao ty hoe: Tsy treako ty hakeo ama’e.
39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?
Fe aman-dily nahareo, ty hañahàko t’indaty amy Fihelañey. No’ areo arè te havotsoko ama’ areo t’i Mpanjaka’ o Jiosio?
40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.
Nindrai’ iareo an-tazataza ty hoe: Tsy t’indaty tia fa i Barabasy. Malaso i Barabasy izay.
