< Jan 17 >

1 To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
ταυτα ελαλησεν ο ιησουσ και επηρεν τουσ οφθαλμουσ αυτου εισ τον ουρανον και ειπεν πατερ εληλυθεν η ωρα δοξασον σου τον υιον ινα και ο υιοσ σου δοξαση σε
2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal. (aiōnios g166)
καθωσ εδωκασ αυτω εξουσιαν πασησ σαρκοσ ινα παν ο δεδωκασ αυτω δωσει αυτοισ ζωην αιωνιον (aiōnios g166)
3 Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. (aiōnios g166)
αυτη δε εστιν η αιωνιοσ ζωη ινα γινωσκωσιν σε τον μονον αληθινον θεον και ον απεστειλασ ιησουν χριστον (aiōnios g166)
4 Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
εγω σε εδοξασα επι τησ γησ το εργον ετελειωσα ο δεδωκασ μοι ινα ποιησω
5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.
και νυν δοξασον με συ πατερ παρα σεαυτω τη δοξη η ειχον προ του τον κοσμον ειναι παρα σοι
6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
εφανερωσα σου το ονομα τοισ ανθρωποισ ουσ δεδωκασ μοι εκ του κοσμου σοι ησαν και εμοι αυτουσ δεδωκασ και τον λογον σου τετηρηκασιν
7 A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
νυν εγνωκαν οτι παντα οσα δεδωκασ μοι παρα σου εστιν
8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
οτι τα ρηματα α δεδωκασ μοι δεδωκα αυτοισ και αυτοι ελαβον και εγνωσαν αληθωσ οτι παρα σου εξηλθον και επιστευσαν οτι συ με απεστειλασ
9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
εγω περι αυτων ερωτω ου περι του κοσμου ερωτω αλλα περι ων δεδωκασ μοι οτι σοι εισιν
10 A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
και τα εμα παντα σα εστιν και τα σα εμα και δεδοξασμαι εν αυτοισ
11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
και ουκετι ειμι εν τω κοσμω και ουτοι εν τω κοσμω εισιν και εγω προσ σε ερχομαι πατερ αγιε τηρησον αυτουσ εν τω ονοματι σου ω δεδωκασ μοι ινα ωσιν εν καθωσ ημεισ
12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
οτε ημην μετ αυτων εν τω κοσμω εγω ετηρουν αυτουσ εν τω ονοματι σου ουσ δεδωκασ μοι εφυλαξα και ουδεισ εξ αυτων απωλετο ει μη ο υιοσ τησ απωλειασ ινα η γραφη πληρωθη
13 Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
νυν δε προσ σε ερχομαι και ταυτα λαλω εν τω κοσμω ινα εχωσιν την χαραν την εμην πεπληρωμενην εν αυτοισ
14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
εγω δεδωκα αυτοισ τον λογον σου και ο κοσμοσ εμισησεν αυτουσ οτι ουκ εισιν εκ του κοσμου καθωσ εγω ουκ ειμι εκ του κοσμου
15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
ουκ ερωτω ινα αρησ αυτουσ εκ του κοσμου αλλ ινα τηρησησ αυτουσ εκ του πονηρου
16 Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.
εκ του κοσμου ουκ εισιν καθωσ εγω εκ του κοσμου ουκ ειμι
17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
αγιασον αυτουσ εν τη αληθεια σου ο λογοσ ο σοσ αληθεια εστιν
18 Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
καθωσ εμε απεστειλασ εισ τον κοσμον καγω απεστειλα αυτουσ εισ τον κοσμον
19 A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
και υπερ αυτων εγω αγιαζω εμαυτον ινα και αυτοι ωσιν ηγιασμενοι εν αληθεια
20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
ου περι τουτων δε ερωτω μονον αλλα και περι των πιστευοντων δια του λογου αυτων εισ εμε
21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
ινα παντεσ εν ωσιν καθωσ συ πατερ εν εμοι καγω εν σοι ινα και αυτοι εν ημιν εν ωσιν ινα ο κοσμοσ πιστευση οτι συ με απεστειλασ
22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.
και εγω την δοξαν ην δεδωκασ μοι δεδωκα αυτοισ ινα ωσιν εν καθωσ ημεισ εν εσμεν
23 Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.
εγω εν αυτοισ και συ εν εμοι ινα ωσιν τετελειωμενοι εισ εν και ινα γινωσκη ο κοσμοσ οτι συ με απεστειλασ και ηγαπησασ αυτουσ καθωσ εμε ηγαπησασ
24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
πατερ ουσ δεδωκασ μοι θελω ινα οπου ειμι εγω κακεινοι ωσιν μετ εμου ινα θεωρωσιν την δοξαν την εμην ην εδωκασ μοι οτι ηγαπησασ με προ καταβολησ κοσμου
25 Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
πατερ δικαιε και ο κοσμοσ σε ουκ εγνω εγω δε σε εγνων και ουτοι εγνωσαν οτι συ με απεστειλασ
26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
και εγνωρισα αυτοισ το ονομα σου και γνωρισω ινα η αγαπη ην ηγαπησασ με εν αυτοισ η καγω εν αυτοισ

< Jan 17 >