Jan 17
1 To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
Yesussay hessa gidape guye pudee salo dhoqqu gi xeelid hizzgi wossides “aaboo hekoo hai saatey gakkides, ne nay nena bonchana mala neni ne naza boncha.
2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal. (aiōnios g166)
Ne bonchanayka ne izas immidaytas izi medhina deyoo immana mala ne izas asa wuriso bolla godateth immida gishshasa. (aiōnios g166)
3 Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. (aiōnios g166)
Medhdhina deyooyka ne xalala tumu xoossu ne kiittda Yesuss Kiristtoosa erro guusa. (aiōnios g166)
4 Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
Ne tas immida ooso tani wursada ha biita bolla nena bonchadis.
5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.
Ta aawa! allamey medhdhistanape kase tas nenara diza bonchon haika tana ne achchan bonchariki
6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
Haysa dere asape ne tas deeran immida asatas ne oonnakone ta isttas nena qonccsadis, istt kaseka neyta shin ne tas immadasa, isttika ne qaala nagida.
7 A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
Ne tas immidaysi wurikka nepe gididaysa hai istti errida.
8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
Ne tas immida qaalataka isttas immadis, isttika ekkida, ta ne achchafe yidaysa tumape errida, ne tana kittdaysaka istt ammanida.
9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
“Ta isttas wossays heytii ne tas immidayt istt neyta gidida gish ta isttas wossays, gidoshin hinkoo dere asas wossike.
10 A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
Tas gididay wurikka neysa neysika wurikka taysa, taka isttan bonchetana.
11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
Hayssafe guye Tani hayssa biita bolla diike, istt gidiko ha biita bolla deetes, hai ta nekoo bays, ta geshshazo! hayta ne tas immidayta istti nu mala ba garssan issino gidana mala ne tas immida ne sunththan istta naga.
12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
Ta isttara isipe dashshe ne tas immida ne sunththan ta istta naggadis, ta naggadis, hessa gish kase xaafetda geshsha maxafa qaalay polistana mala izi kaseka dhayos diza nazape attin isttafe oonnika dhaybeyna.
13 Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
Ta qasse hai neko bays, ta ha biita bolla dashshe hayssa yootizay ta uhaaththaaysi isttan polistana mala gada yootays.
14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
Tani ne qaala isttas immadis, tani ha biita asa ginddoonttaysa mala isttika ha biita asi gidetena, hessa gish ha biita asay istta ixxides.
15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
Ne istta iittape nagana mala ta nena wossays attin ne istta ha biitafe denththa efana mala nena wossike.
16 Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.
Tani biita asi gidonttaysa mala isttika ha biita asii gidetena.
17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
Ne istta ne tuman nes shaaka, ne qaalayka tumu qaala.
18 Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
Ne tana ha biita kittoysaththo taka istta biita bolla kittadis.
19 A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
Istt tumape nes duma ass gidida mala tanika tana istta gish dummasays.
20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
Istta qaala marikatetha tana ammananayta gishshara ta nena wossays attin ta nena istta gish xalala wossike.
21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
Ta wossizay istti wurikka issino gidana malasiko, ta aawawu qasseka ne tanan diza mala nunan gidana malane ne tana kittidaysa ha derey ne ammanana mala wossays.
22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.
Nunii nu garssan issno gidida mala isttika ba garssan issino gidana mala ne tas ida boncho taka isttas immadis.
23 Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.
Ta wossizay sttan, neka tanan gidida mala isttika kumethth issino gidana malako, qasseka neni tana kittda mlane tana ne siqqida mala isttaka ne siqqidaysa dere asay erranasiko.
24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
“ta aawawu! ne tana haysi biitayne saloy medhdhistanape kase dossida gish ne tas immidaa ta bonchoza istti beeyana mala hayta ne tas immidaytka ta dizasoon anara dana mala dossays.
25 Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
Xiillo gidida ta aawawu! nena derey erribeyna, ta gidiko nena errays, haytka ne ana kittdaysa errida.
26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
Ne tana siqqida siqqooy isttan gidana malane taka isttan gidana mala isttine nena errana mala ooththadis, qasseka istti errana malaka oohthana.”
