Jan 16

1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.

»Te besede sem vam govoril, da se ne bi pohujšali.

2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

Izločali vas bodo iz sinagog; da, prihaja čas, da bo, kdorkoli vas ubija, mislil, da opravlja službo Bogu.

3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

In te stvari vam bodo počeli, ker niso spoznali niti Očeta niti mene.

4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.

Toda te stvari sem vam povedal, da se boste lahko spomnili, ko bo prišel čas, da sem vam povedal o njih. Teh stvari pa vam na začetku nisem povedal, ker sem bil z vami.

5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?

Toda sedaj grem svojo pot k njemu, ki me je poslal, pa me nihče izmed vas ne vpraša: ›Kam greš?‹

6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.

Toda ker sem vam povedal te stvari, je vaše srce napolnila bridkost.

7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

Vendar vam govorim resnico. Za vas je koristno, da odidem, kajti če ne odidem, potem Tolažnik ne bo prišel k vam, toda če odidem, vam ga bom poslal.

8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

In ko on pride, bo grajal svet o grehu in o pravičnosti in o sodbi:

9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;

o grehu, ker ne verujejo vame;

10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;

o pravičnosti, ker grem k svojemu Očetu in me ne boste več videli;

11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.

o sodbi, ker je princ tega sveta obsojen.

12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.

Imam vam povedati še mnogo stvari, toda sedaj jih ne morete nositi.

13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

Vendar ko pride on, Duh resnice, vas bo usmerjal v vso resnico, kajti ne bo govoril iz sebe, temveč karkoli bo slišal, to bo govoril in pokazal vam bo stvari, ki pridejo.

14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.

On me bo proslavil, kajti prejel bo od mojega in vam bo to pokazal.

15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

Vse stvari, ki jih ima Oče, so moje. Torej sem rekel, da bo vzel od mojega in vam bo to pokazal.

16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.

Malo časa in me ne boste videli in ponovno, malo časa in me boste videli, ker grem k Očetu.«

17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?

Tedaj so nekateri izmed njegovih učencev med seboj govorili: »Kaj je to, da nam pravi: ›Malo časa in me ne boste videli, in ponovno, malo časa in me boste videli‹ in: ›Ker grem k Očetu?‹«

18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.

Rekli so torej: »Kaj je to, kar pravi: ›Malo časa?‹ Ne moremo povedati, kaj pravi.«

19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?

Torej Jezus je vedel, da so ga bili željni vprašati in jim je rekel: »Ali med seboj povprašujete, ker sem rekel: ›Malo časa in me ne boste videli, in ponovno, malo časa in me boste videli?‹

20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.

Resnično, resnično, povem vam: ›Da boste jokali in žalovali, toda svet se bo veselil; vi pa boste žalostni, toda vaša žalost bo obrnjena v radost.‹

21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.

Ženska, ko je v porodnih mukah, ima bridkost, ker je prišla njena ura; toda takoj, ko je razbremenjena otroka, se zaradi radosti, da je človek rojen na svet, ne spominja več tesnobe.

22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

In zato imate sedaj bridkost. Toda ponovno vas bom videl in vaše srce se bo veselilo in vaše radosti vam nihče ne bo odvzel.

23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.

In na tisti dan me ne boste ničesar vprašali. Resnično, resnično, povem vam: ›Karkoli boste zahtevali od Očeta v mojem imenu, vam bo to dal.‹

24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

Doslej niste ničesar zahtevali v mojem imenu. Zahtevajte in boste prejeli, da bo vaša radost lahko popolna.

25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.

Te stvari sem vam govoril v pregovorih, toda prihaja čas, ko vam ne bom več govoril v pregovorih, temveč vam bom o Očetu odkrito pokazal.

26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.

Na tisti dan boste prosili v mojem imenu, in ne pravim vam, da bom jaz prosil Očeta za vas,

27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.

kajti sam Oče vas ima rad, ker ste me imeli radi in ste verovali, da sem prišel od Boga.

28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

Prišel sem od Očeta in prišel sem na svet; zopet zapustim svet in grem k Očetu.«

29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.

Njegovi učenci so mu rekli: »Glej, sedaj govoriš odkrito in ne govoriš pregovora.

30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.

Sedaj smo prepričani, da veš vse stvari in ne potrebuješ, da bi te katerikoli človek vprašal. Po tem verujemo, da si prišel od Boga.«

31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.

Jezus jim je odgovoril: »Sedaj verujete?

32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

Glejte, prihaja ura, da, pravkar je prišla, da boste razkropljeni, vsak k svojemu lastnemu, mene pa boste pustili samega; in vendar nisem sam, ker je Oče z menoj.

33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

Te stvari sem vam govoril, da boste lahko imeli mir v meni. Na svetu boste imeli stisko, toda bodite dobre volje, jaz sem svet premagal.«