Jan 15
1 Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest
Ja sam pravi èokot, i otac je moj vinogradar;
2 Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.
Svaku lozu na meni koja ne raða roda otsjeæi æe je; i svaku koja raða rod oèistiæe je da više roda rodi.
3 Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.
Vi ste veæ oèišæeni rijeèju koju vam govorih.
4 Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.
Budite u meni i ja æu u vama. Kao što loza ne može roda roditi sama od sebe ako ne bude na èokotu, tako i vi ako u meni ne budete.
5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
Ja sam èokot a vi loze: i koji bude u meni i ja u njemu on æe roditi mnogi rod: jer bez mene ne možete èiniti ništa.
6 Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.
Ko u meni ne ostane izbaciæe se napolje kao loza, i osušiæe se, i skupiæe je, i u oganj baciti, i spaliti.
7 Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.
Ako ostanete u meni i rijeèi moje u vama ostanu, šta god hoæete ištite, i biæe vam.
8 V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.
Tijem æe se otac moj proslaviti, da rod mnogi rodite; i biæete moji uèenici.
9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.
Kao što otac ima ljubav k meni, i ja imam ljubav k vama; budite u ljubavi mojoj.
10 Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
Ako zapovijesti moje uzdržite ostaæete u ljubavi mojoj, kao što ja održah zapovijesti oca svojega i ostajem u ljubavi njegovoj.
11 Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.
Ovo vam kazah, da radost moja u vama ostane i radost vaša se ispuni.
12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.
Ovo je zapovijest moja da imate ljubav meðu sobom, kao što ja imadoh ljubav k vama.
13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
Od ove ljubavi niko veæe nema, da ko dušu svoju položi za prijatelje svoje.
14 Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
Vi ste prijatelji moji ako tvorite što vam ja zapovijedam.
15 Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.
Više vas ne nazivam slugama; jer sluga ne zna šta radi gospodar njegov: nego vas nazvah prijateljima; jer vam sve kazah što èuh od oca svojega.
16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.
Vi mene ne izbraste, nego ja vas izbrah, i postavih vas da vi idete i rod rodite; i da vaš rod ostane, da što god zaištete u oca u ime moje da vam da.
17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.
Ovo vam zapovijedam da imate ljubav meðu sobom.
18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.
Ako svijet na vas uzmrzi, znajte da na mene omrznu prije vas.
19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
Kad biste bili od svijeta, onda bi svijet svoje ljubio: a kako nijeste od svijeta, nego vas ja od svijeta izbrah, zato mrzi na vas svijet.
20 Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.
Opominjite se rijeèi koju vam ja rekoh: nije sluga veæi od gospodara svojega. Ako mene izgnaše, i vas æe izgnati; ako moju rijeè održaše, i vašu æe održati.
21 Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.
Ali sve æe vam ovo èiniti za ime moje, jer ne poznaju onoga koji me posla.
22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
Da nijesam bio došao i govorio im ne bi grijeha imali; a sad izgovora neæe imati za grijeh svoj.
23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.
Koji mrzi na mene i na oca mojega mrzi.
24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.
Da nijesam bio djela tvorio meðu njima kojijeh niko drugi ne tvori, ne bi grijeha imali: a sad i vidješe, i omrznuše na mene i na oca mojega.
25 Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.
Ali da se zbude rijeè napisana u zakonu njihovom: omrznuše na mene ni za što.
26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
A kad doðe utješitelj, koga æu vam poslati od oca, Duh istine, koji od oca izlazi, on æe svjedoèiti za mene.
27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.
A i vi æete svjedoèiti, jer ste od poèetka sa mnom.
