Jan 14
1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
Be not youre herte afraied, ne drede it; ye bileuen in God, and bileue ye in me.
2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
In the hous of my fadir ben many dwellyngis; if ony thing lesse, Y hadde seid to you, for Y go to make redi to you a place.
3 Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
And if Y go, and make redi to you a place, eftsoones Y come, and Y schal take you to my silf, that where Y am, ye be.
4 A kam já jdu, víte, i cestu víte.
And whidur Y go, ye witen, and ye witen the weie.
5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
Thomas seith to hym, Lord, we witen not whidur thou goist, and hou moun we wite the weie?
6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
Jhesus seith to hym, Y am weie, treuthe, and lijf; no man cometh to the fadir, but bi me.
7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
If ye hadden knowe me, sotheli ye hadden knowe also my fadir; and aftirward ye schulen knowe hym, and ye han seyn hym.
8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
Filip seith to hym, Lord, schewe to vs the fadir, and it suffisith to vs.
9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?
Jhesus seith to hym, So long tyme Y am with you, and `han ye not knowun me? Filip, he that seeth me, seeth also the fadir. Hou seist thou, schewe to vs the fadir?
10 A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Bileuest thou not, that Y am in the fadir, and the fadir is in me? The wordis that Y speke to you, Y speke not of my silf; but the fadir hym silf dwellynge in me, doith the werkis.
11 Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi.
Bileue ye not, that Y am in the fadir, and the fadir is in me?
12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému.
Ellis bileue ye for thilke werkis. Treuli, treuli, Y seie to you, if a man bileueth in me, also he schal do the werkis that Y do; and he schal do grettere werkis than these, for Y go to the fadir.
13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
And what euere thing ye axen the fadir in my name, Y schal do this thing, that the fadir be glorified in the sone.
14 Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
If ye axen ony thing in my name, Y schal do it.
15 Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.
If ye louen me, kepe ye my comaundementis.
And Y schal preye the fadir, and he schal yyue to you another coumfortour, to dwelle with you with outen ende, (aiōn g165)
17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.
the spirit of treuthe; which spirit the world may not take, for it seeth hym not, nether knowith hym. But ye schulen knowe hym, for he schal dwelle with you, and he schal be in you.
18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
Y schal not leeue you fadirles, Y schal come to you.
19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete.
Yit a litil, and the world seeth not now me; but ye schulen se me, for Y lyue, and ye schulen lyue.
20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
In that dai ye schulen knowe, that Y am in my fadir, and ye in me, and Y in you.
21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.
He that hath my comaundementis, and kepith hem, he it is that loueth me; and he that loueth me, schal be loued of my fadir, and Y schal loue hym, and Y schal schewe to hym my silf.
22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
Judas seith to hym, not he of Scarioth, Lord, what is don, that thou schalt schewe thi silf to vs, and not to the world?
23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
Jhesus answerde, and seide `to hym, If ony man loueth me, he schal kepe my word; and my fadir schal loue hym, and we schulen come to hym, and we schulen dwelle with hym.
24 Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
He that loueth me not, kepith not my wordis; and the word which ye han herd, is not myn, but the fadris, that sente me.
25 Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
These thingis Y haue spokun to you, dwellynge among you; but thilke Hooli Goost,
26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
the coumfortour, whom the fadir schal sende in my name, he schal teche you alle thingis, `and schal schewe to you alle thingis, what euere thingis Y schal seie to you.
27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
Pees Y leeue to you, my pees Y yyue to you; not as the world yyueth, Y yiue to you; be not youre herte affrayed, ne drede it.
28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest.
Ye han herd, that Y seide to you, Y go, and come to you. If ye loueden me, forsothe ye schulden haue ioye, for Y go to the fadir, for the fadir is grettere than Y.
29 A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
And now Y haue seid to you, bifor that it be don, that whanne it is don, ye bileuen.
30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
Now Y schal not speke many thingis with you; for the prince of this world cometh, and hath not in me ony thing.
31 Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud.
But that the world knowe, that Y loue the fadir; and as the fadir yaf a comaundement to me, so Y do. `Rise ye, go we hennus.
