Jan 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Now before the feast of the passover, Jesus knowing that his hour was come that he should depart out of this world unto the Father, having loved his own which were in the world, he loved them unto the end.
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
And during supper, the devil having already put into the heart of Judas Iscariot, Simon’s [son], to betray him,
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
[Jesus], knowing that the Father had given all things into his hands, and that he came forth from God, and goeth unto God,
4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
riseth from supper, and layeth aside his garments; and he took a towel, and girded himself.
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
Then he poureth water into the bason, and began to wash the disciples’ feet, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
So he cometh to Simon Peter. He saith unto him, Lord, dost thou wash my feet?
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Jesus answered and said unto him, What I do thou knowest not now; but thou shalt understand hereafter.
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
Peter saith unto him, Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him, If I wash thee not, thou hast no part with me. (aiōn g165)
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Simon Peter saith unto him, Lord, not my feet only, but also my hands and my head.
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
Jesus saith to him, He that is bathed needeth not save to wash his feet, but is clean every whit: and ye are clean, but not all.
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
For he knew him that should betray him; therefore said he, Ye are not all clean.
12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
So when he had washed their feet, and taken his garments, and sat down again, he said unto them, Know ye what I have done to you?
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
Ye call me, Master, and, Lord: and ye say well; for so I am.
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
If I then, the Lord and the Master, have washed your feet, ye also ought to wash one another’s feet.
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
For I have given you an example, that ye also should do as I have done to you.
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Verily, verily, I say unto you, A servant is not greater than his lord; neither one that is sent greater than he that sent him.
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
If ye know these things, blessed are ye if ye do them.
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth my bread lifted up his heel against me.
19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
From henceforth I tell you before it come to pass, that, when it is come to pass, ye may believe that I am [he].
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Verily, verily, I say unto you, He that receiveth whomsoever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
When Jesus had thus said, he was troubled in the spirit, and testified, and said, Verily, verily, I say unto you, that one of you shall betray me.
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
The disciples looked one on another, doubting of whom he spake.
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
There was at the table reclining in Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
Simon Peter therefore beckoneth to him, and saith unto him, Tell [us] who it is of whom he speaketh.
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
He leaning back, as he was, on Jesus’ breast saith unto him, Lord, who is it?
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Jesus therefore answereth, He it is, for whom I shall dip the sop, and give it him. So when he had dipped the sop, he taketh and giveth it to Judas, [the son] of Simon Iscariot.
27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
And after the sop, then entered Satan into him. Jesus therefore saith unto him, That thou doest, do quickly.
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Now no man at the table knew for what intent he spake this unto him.
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
For some thought, because Judas had the bag, that Jesus said unto him, Buy what things we have need of for the feast; or, that he should give something to the poor.
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
He then having received the sop went out straightway: and it was night.
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
When therefore he was gone out, Jesus saith, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him;
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
and God shall glorify him in himself, and straightway shall he glorify him.
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said unto the Jews, Whither I go, ye cannot come; so now I say unto you.
34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
A new commandment I give unto you, that ye love one another; even as I have loved you, that ye also love one another.
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
By this shall all men know that ye are my disciples, if ye have love one to another.
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Simon Peter saith unto him, Lord, whither goest thou? Jesus answered, Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow afterwards.
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
Peter saith unto him, Lord, why cannot I follow thee even now? I will lay down my life for thee.
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Jesus answereth, Wilt thou lay down thy life for me? Verily, verily, I say unto thee, The cock shall not crow, till thou hast denied me thrice.
