< Jan 12 >
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Pamberi pa mashaka sita ga msambu gwa Pasaka, Yesu kafikiti Betaniya pakaya pa Lazaru, muntu yakamzyusiyiti kulawa kwawahowiti.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
Aku wamtuliriti shiboga sha pamihi na Marita kaweriti kamtendera. Lazaru kaweriti yumu gwa walii wawaweriti wankuliya pamuhera na Yesu.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Mariya katoliti supa ya uturi yawayishema naridu iherepa ya mpiya zivuwa, kamswaga Yesu mumagulu na kugapukuta kwa viri zyakuwi numba yoseri inunkira uturi.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Yumu gwa wafundwa wa Yesu, Yuda Isikariyoti yakafiriti kumgalambuka Yesu, katakula,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
“Uturi awu waweza kuwuza kwa mpiya zya shibena mgongu sha myezi tisa na mpiya azi wawayupi wahushu?”
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Katakuliti hangu, kwakuwawonera ndiri wahushu lusungu, toziya kaweriti mwivi na yomberi ndo yakakoliti muhaku gwa mpiya na kavitoliti vyawatuliti amu.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Yesu katakula, “Mumleki mdala ayu! Kavituriti vyoseri vyakaweriti navi kwa lishaka lya kusilwa kwa neni.
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Wahushu mwanawu mashaka goseri, kumbiti hamuweri ndiri na neni mashaka goseri.”
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Wayawudi wavuwa wapikiniriti handa Yesu Kabetaniya. Su womberi wagenditi aku, wapati kumwona Yesu, kayi wafiriti kumwona Lazaru ulii yakamzyusiyiti na Yesu kulawa kwa wahowiti.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Watambika wakulu wasakuliti ntambu ya kumlaga Lazaru,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
toziya Wayawudi wavuwa wawalemiti wayawu na wamjimira Yesu.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Shirawu yakuwi, lipinga likulu lya wantu wiziti kumsambu wapikiniriti Yesu kaweriti mnjira kwiza Yerusalemu.
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
Watola maputira ga mitendi, walawa kugenda kumwanka, wabota pawatakula, “Gwenga mlopoziya gwetu! Katekelerwi ayu yakiza mulitawu lya Mtuwa. Katekelerwi Mfalumi gwa Israeli.”
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Yesu kakwena mwana punda, kalivaga pampindi pakuwi gambira ntambu yagatakuliti Malembu,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
“Kotu kutira gwe lushi lwa Sayuni, Mfalumi gwaku kamkwiza, Kalivaga pampindi pa mwana punda.”
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
Shipindi ashi wafundwa wakuwi wavimaniti ndiri shitwatira ashi shoseri, kumbiti Yesu pawamkwiswiti kala, womberi wagaholiti Malembu Mananagala gatakuliti kuusu yomberi na wagatenditi aga kwa yomberi.
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
Lipinga lya wantu walii wawaweriti pamuhera nayomberi shipindi pakamshemiti Lazaru kulawa mlipumba, kamzyusiya kulawa kwawahowiti, watakuliti yagalawiriti.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Toziya ya aga, lipinga likulu lya wantu awa wamgenderiti Yesu, mana woseri wapikiniriti handa Yesu katenditi liuzauza ali.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
Mafalisayu waligambiziyana, “Mwona? Hapeni tuwezi kutenda shoseri! Mlori, wantu wa pasipanu woseri wankumfata.”
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Kuweriti na Wagiriki wamu mu wantu yawaweriti wiza Yerusalemu kumkwisa Mlungu mushipindi sha msambu.
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Womberi wamgenderiti Filipu, yakalawiriti Betisayida mu Galilaya na watakula, “Mtuwa, tufira kumwona Yesu.”
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Filipu kagenda na kamgambira Andereya na wawili wagenda na kumgambira Yesu.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Yesu kawawankula, Saa isoka kala kwa Mwana gwa Muntu kukwiswa!
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Nukugambirani nakaka, mbunji ya nganu isigala mbunji hera payiyalwa ndiri mulitapaka na kuwola. Handa payiwola, su ilera mbeyu zivuwa.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios )
Woseri yawafira ukomu wawu hawawuhoviyi, yakagahoviya makaliru gakuwi pasipanu, hakagaponiziyi kwa makaliru ga mashaka goseri. (aiōnios )
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
Yakafira kuntendera ndo mpaka kanfati, pawera neni na ntumintumi gwangu hakaweri, kayi muntu pakantendera Tati hakampanani ligoya.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
“Vinu rohu yaneni intama, ntakuli shishi? Ntakuli, ‘Tati, gunopoziyi shipindi ashi pashisoka?’ Kumbiti ayi ndo toziya ya kwiza. Su shimpiti shipindi ashi sha ntabiku.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Tati, Kakwiswi litawu lyakuwi.” Panu liziwu litakula kulawa kumpindi kwa Mlungu. “Nulikwisa na hanulikwisi kayi.”
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Lipinga lya wantu lyaligolokiti palii lipikaniriti liziwu ali na wamu wawu watakuliti, “Ntumintumi gwa kumpindi kankuyowera nayomberi!”
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Kumbiti Yesu kawagambira, “Liziwu ali lirandula ndiri kwajili yaneni, ira kwajili ya mwenga.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Vinu ndo shipindi sha pasipanu kutozwa, vinu mtuwa gwa pasipanu hawamwusiyi.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Neni panu panyasulwa kumpindi kwa Mlungu hanumkwezeniziyi kila muntu.”
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
Kakutakula hangu kalanguziya ntambu gaa hakahowi.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn )
Lipinga ali limwankula. Twenga watugambira Malagaliru getu handa Kristu hakalikali mashaka goseri. Su, guweza hashi kutakula eti mwana gwa Muntu imbidi kanyasulwi? Mwana gwa Muntu ndo gaa? (aiōn )
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Yesu kawagambira, “Gulangala haguweri pakati penu katepu hera. Mgendi toziya mnawu gulangala agu, ntiti hapeni iwapati, toziya yakagendagenda muntiti kavimana ndiri kwakagenda.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Shipindi shamuwera na gulangala agu, mugujimiri, su mpati kuwera wantu wa gulangala.” Pakalongiti kala visoweru avi, Yesu kagenditi zakuwi na kulififa kutali na womberi.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
Tembera Yesu katenditi mauzauza goseri aga palongolu pawu, womberi wamjimira ndiri.
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
Su visoweru vyakatakuliti Isaya mbuyi gwa Mlungu vitimiya. “Mtuwa, gaa yakajimiriti ujumbi watutakuliti? Na uwezu wa Mtuwa ulilanguziya kwa gaa?”
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
Na hangu womberi waweza ndiri kujimira, toziya Isaya katakula viraa,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
“Mlungu kagatula lwisi masu gawu Na kagazezetiya mahala gawu, Wawoni ndiri kwa masu gawu, Wavimani ndiri kwa mahala gawu, Na wanizira ndiri neni, Mlungu katakula, Su mpati kuwaponiziya.”
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
Isaya katakuriti visoweru avi toziya kawoniti ukwisa wa Yesu, pakatakula visoweru vyakuwi.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Ata hangu, kuvuwa kwa watuwa wa wakulu wa Shiyawudi wamjimiriti Yesu. Kumbiti toziya ya mafalisayu, wamjimiriti ndiri paweru kwa kutira handa wawatuli gweka mnumba ya Mlungu.
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Wafiriti kuzyumwa na wantu kuliku kuzyumwa na Mlungu.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
Shakapanu Yesu katakula kwa liziwu likulu, “Muntu yakanjimira, kanjimira ndiri neni hera, ira kamjimira viraa uliya yakantumiti.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Yakamona neni kankumwona viraa ulii yakantumiti.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Neni na Gulangala, niza pasipanu su woseri wawanjimira waweri ndiri muntiti.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
Yakapikanira shisoweru shangu uganu kagakola ndiri, neni hapeni numtozi, hanumtozi ndiri. Niza ndiri kuwatoza wantu wa pasipanu ira kuwalopoziya.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Woseri yawanema neni na kuujimira ndiri ujumbi waneni, kwana yumu yakiza kuwatoza. Visoweru vyantakula haviweri vyakuwatoza mulishaka lya kupelera.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Ayi ndo nakaka, toziya neni ntakula ndiri kwa uwezu wangu namweni, kumbiti Tati yakantumiti ndomweni yakantumiti ntakuli shishi na nyoweri shishi.
50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (aiōnios )
Naneni nuvimana weri lilagaliru lyakuwi lijega ukomu wa mashaka goseri. Su, neni ntakula hera galii Tati yakanagaliriti nugatakuli.” (aiōnios )