Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Then Yahushua six days before the passover came to Bethany, where Lazarus was which had been dead, whom he raised from the dead.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
There they made him a supper; and Martha served: but Lazarus was one of them that sat at the table with him.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Then took Mary a pound of ointment of spikenard, very costly, and anointed the feet of Yahushua, and wiped his feet with her hair: and the house was filled with the odour of the ointment.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Then saith one of his disciples, Judas Iscariot, Simon's son, which should betray him,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
This he said, not that he cared for the poor; but because he was a thief, and had the bag, and bare what was put therein.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Then said Yahushua, Let her alone: against the day of my burying hath she kept this.
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
For the poor always ye have with you; but me ye have not always.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Much people of the Jews therefore knew that he was there: and they came not for Yahushua 's sake only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
But the chief priests consulted that they might put Lazarus also to death;
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
Because that by reason of him many of the Jews went away, and believed on Yahushua.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
On the next day much people that were come to the feast, when they heard that Yahushua was coming to Jerusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed is the King of Israel that cometh in the name of Yahushua.
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
And Yahushua, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass's colt.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
These things understood not his disciples at the first: but when Yahushua was glorified, then remembered they that these things were written of him, and that they had done these things unto him.
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
The people therefore that was with him when he called Lazarus out of his grave, and raised him from the dead, bare record.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
For this cause the people also met him, for that they heard that he had done this miracle.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
The Pharisees therefore said among themselves, Perceive ye how ye prevail nothing? behold, the world is gone after him.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
And there were certain Greeks among them that came up to worship at the feast:
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
The same came therefore to Philip, which was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying, Sir, we would see Yahushua.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip cometh and telleth Andrew: and again Andrew and Philip tell Yahushua.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
And Yahushua answered them, saying, The hour is come, that the Son of man should be glorified.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Verily, verily, I say unto you, Except a grain of wheat fall into the ground and die, it abideth alone: but if it die, it bringeth forth much fruit.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will my Father honour.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, saying, I have both glorified it, and will glorify it again.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
The people therefore, that stood by, and heard it, said that it thundered: others said, An angel spake to him.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Yahushua answered and said, This voice came not because of me, but for your sakes.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto me.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
This he said, signifying what death he should die.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
The people answered him, We have heard out of the law that the Messiah abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man? (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Then Yahushua said unto them, Yet a little while is the light with you. Walk while ye have the light, lest darkness come upon you: for he that walketh in darkness knoweth not whither he goeth.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Yahushua, and departed, and did hide himself from them.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
That the saying of Isaiah the prophet might be fulfilled, which he spake, YHWH, who hath believed our report? and to whom hath the arm of YHWH been revealed?
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
Therefore they could not believe, because that Isaiah said again,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with their eyes, nor understand with their heart, and be converted, and I should heal them.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
These things said Isaiah, when he saw his glory, and spake of him.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Nevertheless among the chief rulers also many believed on him; but because of the Pharisees they did not confess him, lest they should be put out of the synagogue:
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
For they loved the praise of men more than the praise of YHWH.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
Yahushua cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
And he that seeth me seeth him that sent me.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.
