Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Misong loihhaih poih phak tomhaih ni tarukto naah, Jesu loe kadueh Lazaru pathawkhaih Bethani avang to phak.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
To avang ah nihcae mah anih han duembuh caakhaih sak pae o; Martha mah caaknaek to thongh pae: toe Lazaru loe caboi nuiah Anih hoi nawnto anghnut.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
To naah Meri mah, atho kana parai hmuihoih tui tabu maeto lak moe, Jesu ih khok to bawh pae pacoengah, a sam hoiah huk pae: to naah imthung ah hmuihoih tui to koi.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
To pacoengah a hnukbang kaminawk thung ih maeto, Anih angphat taak han kaom Simon capa, Juda Iskariot mah,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
tikhoe kamtang kaminawk na paek hanah hae hmuihoih tui hae phoisa cumvai thumto hoiah na zaw ai loe? tiah a naa.
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Kamtang kaminawk abomh han koeh pongah anih mah hae lok hae thuih ih na ai ni; anih loe kamqu ah oh, phoisa pakuemkung ah oh moe, phoisa to angmah han patoh kami ah oh pongah ni to tiah lok a thuih.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Jesu mahnongpata loe angmah hmawk ah om nasoe: Kai aphumhaih ni han ih ni hae hmuihoih tui hae a suek.
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Kamtang kaminawk loe nangcae hoi nawnto oh o poe; toe Kai loe nangcae hoi nawnto ka om poe mak ai, tiah a naa.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Anih toah oh, tiah Judahnawk mah panoek o naah, Jesu hnuk han ih khue ai ah, duekhaih thung hoi anih mah pathawk ih Lazaru doeh hnuk han koeh o pongah, paroeai kaminawk angzoh o.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Kalen koek qaima mah Lazaru doeh hum hanah pacaeng;
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
Lazaru kawng pongah paroeai Judah kaminawk mah qaima to caeh o taak moe, Jesu tanghaih to tawnh o.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Khawnbang phak naah loe, poihkung ah angzo paroeai kaminawk mah, Jesu Jerusalem ah angzoh, tiah thaih o.
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
Bawksawk qam hoi kanghmong thing tanghang to sin o moe, anih dawt hanah caeh o, Hosanna: Angraeng hmin hoi angzo Israel Siangpahrang loe tahamhoihaih om nasoe, tiah hang o.
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Jesu mah laa hrang to hnuk naah, a nuiah angthueng;
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Zion canu, zii hmah: khenah, na Siangpahrang loe laa hrang nuiah angthueng moe, angzoh, tiah tarik ih oh.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
Tangsuek naah loe a hnukbang kaminawk mah hae hmuennawk hae thaih o kop ai: toe Jesu to pakoeh ah oh naah, hae hmuennawk loe Anih kawng ni tarik o, hae hmuennawk loe Anih han ih ni sak pae o, tito nihcae mah panoek o.
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
Anih mah Lazaru to taprong thung hoiah kawk moe, duekhaih thung hoiah pathawk let naah kaom paroeai kaminawk loe, Anih hnukung ah oh o.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Anih mah dawnrai hmuen sak, tito nihcae mah thaih o naah, anih hnuk hanah caeh o.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
To pongah Farasinawk mah kawbang doeh na sah o thai ai boeh, khen oh, long loe Anih hnukah ni caeh boeh, tiah a thuih o.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Poih tue ah Sithaw bok han angzo kaminawk thungah Griknawk doeh athum o toeng:
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
to kaminawk loe Kalili prae Bethsaida avang ah om kami, Philip khaeah angzoh o moe, Patukkung, Jesu hnuk han ka koeh o, tiah tahmenhaih hnik o.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip loe caeh moe, Andru khaeah thuih pae: to pacoengah Andru hoi Philip Jesu khaeah caeh hoi moe, thuih pae hoi let.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jesu mah nihcae khaeah, Kami Capa pakoehhaih atue loe phak boeh.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Loktang to, loktang ah, kang thuih o, Cangti loe long ah krak moe, dueh ai nahaeloe, angmah toengroeng ah ni oh: toe a duek naah loe, athaih paroeai athaih.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
Mi kawbaktih doeh a hinghaih palung kami loe, anghmaa tih; hae long nuiah a hinghaih hnuma kami loe dungzan hinghaih to toep tih. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
Mi kawbaktih doeh Ka tok sah kami loe, Ka hnukah bang nasoe; Ka ohhaih ahmuen ah, Ka tamna doeh om toeng tih: Ka tok sah kami loe Kam Pa mah pakoeh tih.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Vaihi ka poekhaih angpho; timaw ka thuih han? Pa, hae atue thung hoiah na pahlong ah: toe hae tiah oh han ih ni, hae atue ah kang zoh.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Pa, na hmin to pakoeh ah, tiah a naa. To naah van hoiah, Ka pakoeh hmaek boeh, Ka pakoeh let han vop, tiah lok to angzoh.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
To ahmuen ah angdoe kaminawk mah, To lok to thaih o naah, Khopazih, tiah thuih o: kalah kaminawk mah loe, Van kami mah lok a thuih pae, tiah thuih o.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesu mah hae lok loe kai han angzo ai, nangcae hanah ni angzoh.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Hae long loe vaihi lokcaek ah oh boeh: hae long angraeng haekhaih to om tih.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Kai long ranui ah atoengh tahang naah, kaminawk boih kaimah khaeah ka zaeh han, tiah a naa.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
Hae lok loe, anih kawbangmaw due tih, tiah thuih koehhaih ih ni.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
To naah paroeai kaminawk mah anih khaeah, Kri loe dungzan ah caak poe tih, tiah kaalok mah thuih ih lok to ka thaih o: nangmah loe kawbangmaw, Kami Capa to ranui ah bang o tih, tiah na thuih, hae Kami Capa loe mi maw? tiah pathim pae o. (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
To naah Jesu mah nihcae khaeah, Aanghaih loe nawnetta thungah ni nangcae hoi nawn to oh. Aanghaih na tawnh o naah caeh oh, to tih ai nahaeloe nangcae nuiah vinghaih pha moeng tih: khoving thung caeh kami loe naa ah maw a caeh, tito panoek ai.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Aanghaih caa ah na oh o thai hanah, aanghaih na tawnh o naah, aanghaih to tang oh, tiah a naa. Hae loknawk a thuih pacoengah, Jesu mah nihcae to yae moe, caehtaak ving.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
Anih mah nihcae hma ah paroeai dawnrai hmuen sak pae cadoeh, nihcae mah anih to tang o ai.
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
Angraeng, ka thuih o ih lok tang kami oh o maw? Angraeng ih ban loe mi khaeah maw amtueng? tiah tahmaa Isaiah mah thuih ih lok akoep han ih ni oh.
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
To pongah nihcae mah tang o thai ai, Isaiah mah,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Anih mah nihcae mikmaengsak moe, nihcae ih palung amtaksak; to tih ai nahaeloe nihcae mah mik hoiah hnu o moeng tih, palung hoiah panoek o ueloe, amnlaem o tih, to naah kai mah nihcae to ngan ka tuisak moeng tih, tiah thuih let.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
Isaiah mah, Anih lensawkhaih hnuk naah, Anih kawng to hae tiah thuih.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
To tiah om cadoeh, paroeai ukkung ah kaom kaminawk mah anih to tang o; toe Farasinawk mah sineko thung hoiah haek moeng tih, tiah a poek o pongah, Anih kawng to nihcae mah taphong o ai.
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Nihcae loe Sithaw mah pakoeh pongah kami mah pakoehhaih to koeh o kue.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
To naah Jesu mah, Kai tang kami loe Kai to tang ai, Kai patoehkung tang kami ah ni oh.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Kai khen kami loe Kai patoehkung to a hnuk.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Kai tang kaminawk, khoving thungah oh o han ai ah, Kai loe long ah kangzo aanghaih ah ka oh.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
Mi kawbaktih doeh ka lok to thaih moe, tang ai nahaeloe anih to lok ka caek mak ai: Kai loe long lokcaek hanah kang zo ai, long pahlong hanah ni kang zoh.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Kai talawk ai moe, ka lok tahngai ai kami lokcaekkung maeto oh: Ka thuih ih lok mah anih to hnukkhuem niah lokcaek tih.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Kai loe kaimah koehah lok ka thui ai; toe ka thuih moe, ka patuk han ih lok loe kai patoehkung Pa mah ni ang paek.
