Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
Lazar donana sa insan ık'iyk'arna. Mana, Mayramiy cena yiçu Marta yeexhene Bet-Anya eyhene xiveençe ıxha.
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
Yişde Xərıng'ulqa yugun evanan q'ış qadğu, Mang'un g'elybı ç'ərbışika qeqqu'una, mana Mayram yic yixha. Məng'ı'na çoc Lazar ık'ar ıxha.
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Mançil-alla q'öne yiçvee «Xərna, Vas ıkkanna insan ık'ar vorva» I'salqa xabar g'uxoole.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
I'sayk'le man g'ayxhı, eyhen: – Mane ık'arın hapt'ıy deş heles. Allahna axtıvallayiy Allahne Dixena axtıvalla mane ık'aarıle ğana geeb qaa'as.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
I'says Martar, cena yiçur Mayramır, Lazarır geeb vukkan vuxha.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Lazar ık'arva g'ayxhımee, Mana maqa hayk'an deş. I'sa Vuc arıyne cigee q'ölle yiğnar axvana.
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
Qiyğa Mang'vee Cune telebabışik'le eyhen: – Meeb yı'q'əlqa Yahudeyayeeqa əlyhəəs.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
Telebabışe Mang'uk'le eyhen: – Mə'əllim, şaane Yahudeeşin ç'akı'nbışis Ğu sık'ırra ögil g'ayeqqa helesiy ıkkan. Vas maqa sak'alasne ıkkan?
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
I'see alidghıniy qele: – Yiğ yits'ıq'vəble sə'ətna dişde eyxhe? Yiğniyiğın iykarna qaçayxar deş, mang'uk'le ine dyunyeyn işix g'ece.
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Xəmde iykarname, miç'axdava qaçayxarna.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Man uvhu ç'əvxhayle qiyğa, I'see manbışik'le eyhen: – Yişda hambaz Lazar nik'ee vor ark'ın. Zı mana oza qa'as ı'qqə.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Manke telebabışe Mang'uk'le eyhen: – Xərna, mana nik'eexheene, yug qixhesda.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
I'see mana qik'u ıxhay uvheeyid, manbışisqa həməxüd qayle, mana nik'eeqa ark'ınvaniyxan uvhu.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
I'see manbışike vuççud dyugul hidi'ı eyhen: – Lazar qik'una.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
Vuşdemeeyiy, şu inyam hı'iynemee, Zı şadra vor, maa dexhava. Qudora, mang'usqa vüqqəs.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Q'ömkale donane Tomasee mansa telebabışik'le eyhen: – Vüqqəs, şinab yişde Mə'əlimıka hapt'as.
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Maqa arımee, I'sayk'le Lazar nyuq'vneerın yoq'ulle yiğva ats'axhxhe.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
(Bet-Anya İyerusalimıs k'ane vuxha. Mane şaharbışde yı'q'nee xhebne kilometırılqa ələəna yəq vuxha.)
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
Geeb Yahuder Martaysiy Mayramıs çoc qik'uva baş-sağlığıyvalla hevles abayle.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Martayk'le I'sa arıva g'ayxhımee, Mang'une ögilqa qığeeç'e. Mayramme xaa eexva.
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Martee I'sayk'le eyhen: – Xərna, Ğu inyaa ıxhanaxhiy, yizda çoc qik'as deşdiy.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Zak'le həşded ats'an, Ğu Allahıke hucoo heqqiy, Mang'vee Vas helesın.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
I'see məng'ı'k'le eyhen: – Yiğna çoc üç'ür qixhesda.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martee Mang'uk'le eyhen: – Zak'le ats'an, üç'üb qeebaxhene gahıl, nekke qiyğiyne yiğıl manar üç'ür qixhesda.
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
I'see məng'ı'k'le eyhen: – Üç'üb qeepxhayiy I'mı'r Zı vorna. Zalqa inyam hı'ına qik'veeyir, üç'ür qixhesda.
Gırgın üç'übınbı, Zalqa inyam ha'anbı mısacab hapt'as deş. Ğu mançilqa inyam ha'anne? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Martee Mang'us alidghıniy qele: – Ho'o, Xərna, zı inyam ha'an, dyunyelqa qalesda Allahna Dix, Masixh Ğu vorna.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
Martee manva uvhuyle qiyğa, ark'ın dyugulenra yiçu Mayram qort'ul, eyhen: – Mə'əllim inyaa vor, ğu vor qeet'al.
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Mayramık'le man g'ayxhımee, zaara oza qiyxha, I'sayne k'anyaqa qiyeele.
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
I'sa xiveeqa ikkideç'u, Marta Cune ögilqa arıyne cigee axva.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Mayramıka sacıgeene xaane məng'ı's baş-sağlığıyvalla hoolene Yahudeeşik'le mana zaara g'aqa qı'ğəə g'aycumee, manbışik'le məxüd ats'axhxhe mana geeşesva nyuq'vnesqa yı'qqə yixhes. Mançil-allab manbı məng'ı'qab qihna avayk'an.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Mayram I'sanane cigeeqa qarı, Mana g'acu, g'elybışeeqa qık'york'ul, eyhen: – Xərna, Ğu inyaa ıxhanaxhiy, yizda çoc qik'as deşdiy.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
I'sayk'le manayiy məng'ı'ka abıyn Yahuder gyaaşe g'avcumee, Mang'vee it'umda aq'va qa'a.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
I'see manbışike qiyghanan: – Qik'una nyaqane gixhxhı? Manbışe eyhen: – Xərna, qora ilekke.
35 I zaplakal Ježíš.
I'sa geşşena.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Manke Yahudeeşe eyhen: – İlyaakende, Mang'us mana nimeeyiy ıkkan ıxha!
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
Manbışde sassang'vee eyhen: – Mang'vee bı'rq'ı'ng'un uleppı qı'ı. Nya'a, Mang'usse mana insan qidek'asın kar ha'as dəxəyee?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Mane gahıl I'see meed aq'va qı'ı, nyuq'vnene k'anyaqa ayk'an. Lazarna nyaq'v mağaree vuxha. Mançine ghaleeqab g'aye gyuvxhu vuxha.
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
I'see eyhen: – G'aye g'avşe. Qik'uyng'une yiçvee Martee Mang'uk'le eyhen: – Xərna, eva ıxha ixhes, mana qik'uyn yoq'ulle yiğ vod.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
I'see eyhen: – Nya'a Zı vak'le uvhu dişde, inyam he'ee, Allahna axtıvalla g'avcesda?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Məxüb g'aye g'ooşena. I'sa xəəqə ilyaakı, eyhen: – Dek, Zı uvhuyn Vak'le g'ayxhıva, Zı Vas şukur haa'a.
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Zak'le ats'an, Vak'le gırgıne gahbışilycad Zı uvhuyn g'iyxhen. Zı man uvhuyn, Yizde hiqiy-allane milletın Ğu Zı g'axuvuva inyam he'ecenva.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
Manıd uvhu, I'see axtıda eyhen: – Lazar, g'aqa qığeç'e!
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Qik'unar g'aqa qığeç'ena. Mang'une g'elybışil xıleppışil kafan alipk'ır, aq'vad desmalee hitk'ır eyxhe. I'see manbışik'le eyhen: – Mang'un g'elybı-xıleppı eeqe, hooracen.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Mayramne k'anyaqa abıyne, I'see ha'an g'acuyne Yahudeeşine geebınbışe Mang'ulqa inyam ha'a.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
Manbışin sabarabı fariseyaaşisqa hapk'ın, I'see hı'iyn manbışis yuşan ha'a.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Manke kaahinaaşin ç'ak'ınbışeyiy fariseyaaşe Aali Şuura sav'u, eyhen: – Hucoona ha'as? İng'vee geed əlaamat hagva.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Şi Mang'usqa man ha'as hassıree, gırgıng'vee Mang'ulqa inyam ha'as. Romeençen g'oşunbı adı, Allahne Xaakıniy yişde milletıkın ha'asın.
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Maane sang'vee, mane seniyne xərne kaahinee Kayafee manbışik'le eyhen: – Şok'le vuççud ats'a deş.
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
Şolqa hiyxhar dişde? Gırgıne ine milletıkın ixhesse, sa İnsanın ine milletnemee qik'uy, vuşdemee nimeexheeyid yugda eyxhe.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
Mang'vee man cuvab culed-alqa deş uvhu. Mane seniyna xərna kaahin ıxhayke peyğambariyvalla hav'u eyhen, I'sa ine milletnemee qik'as.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
Mana saccu ine milletnemeecar deş, Allahın gırgınəəng'ə ehevkuyn uşaxar sacigeeqa saa'asdemee qik'as.
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
Mane yiğıle manbışe fıkır ooxhan giviyğal I'sa nəxüriy gik'asva.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Mançil-allar I'sa Yahudeeşine yı'q'nee şenbışik'le g'acesın xhinne iykar ıxha deş. Mançer sahrays k'anene cigeeqa, Efrayim eyhene şahareeqa ark'ın, telebabışika maa'ar axva.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Yahudeeşin Peesax bayram k'ane qıxha eyxhe. Gellesın insanar məttepxhesva Peesaxıle ögil xivaaşençe İyerusalimeeqa avayk'an.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Manbışe I'sa t'abal ha'a, Allahne Xaasne ulyobzur sana-sang'uk'le eyhen: – Şosqa nəxüdiy qöö? Mana bayrameeqa ayrescar dişdiyxan?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Kaahinaaşin ç'ak'ınbışeyiy fariseyaaşe Mana aqqasva «Nyaa ıxhay şavuk'leyiy ats'a, hagvecenva» əmr huvu vuxha.
