Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
Estava então enfermo um certo Lázaro, de Bethania, aldeia de Maria e de Martha, sua irmã.
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
E Maria era a que ungiu o Senhor com unguênto, e lhe enxugou os pés com os seus cabelos; cujo irmão Lázaro estava enfermo.
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Mandaram-lhe pois suas irmãs dizer: Senhor, eis que está enfermo aquele que tu amas.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
E Jesus, ouvindo isto, disse: Esta enfermidade não é para morte, mas para glória de Deus; para que o Filho de Deus seja glorificado por ela.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Ora Jesus amava a Martha, e a sua irmã e a Lázaro.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Ouvindo pois que estava enfermo, ficou ainda dois dias no lugar onde estava.
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
Depois disto, disse aos seus discípulos: Vamos outra vez para a Judeia.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
Dizem-lhe os discípulos: rabi, ainda agora os judeus procuravam apedrejar-te, e tornas para lá?
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesus respondeu: Não há doze horas no dia? Se alguém andar de dia, não tropeça, porque vê a luz deste mundo;
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Mas, se alguém andar de noite, tropeça, porque nele não há luz.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Isto falou; e depois disse-lhes: Lázaro, o nosso amigo, dorme, mas vou desperta-lo do sono.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Disseram pois os seus discípulos: Senhor, se dorme, estará salvo.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Mas Jesus dizia isto da sua morte; eles, porém, cuidavam que falava do repouso do dormir.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Então pois Jesus disse-lhes claramente: Lázaro está morto;
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
E folgo, por amor de vós, de que eu lá não estivesse, para que acrediteis: porém vamos ter com ele.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Disse pois Tomé, chamado Didimo, aos condiscípulos: Vamos nós também, para morrermos com ele.
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Chegando pois Jesus, achou que já havia quatro dias que estava na sepultura
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
(Ora Bethania distava de Jerusalém quase quinze estadios).
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
E muitos dos judeus tinham ido consolar a Martha e a Maria, acerca de seu irmão.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Ouvindo pois Martha que Jesus vinha, saiu-lhe ao encontro: Maria, porém, ficou assentada em casa.
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Disse pois Martha a Jesus: Senhor, se tu estivesses aqui, meu irmão não teria morrido.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Mas também agora sei que tudo quanto pedires a Deus Deus to dará.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Disse-lhe Jesus: Teu irmão há de resuscitar.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Disse-lhe Martha: Eu sei que há de resuscitar na ressurreição do último dia.
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Disse-lhe Jesus: Eu sou a ressurreição e a vida; quem crê em mim, ainda que esteja morto, viverá;
E todo aquele que vive, e crê em mim, nunca morrerá. Crês tu isto? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Disse-lhe ela: Sim, Senhor, creio que tu és o Cristo, o Filho de Deus, que havia de vir ao mundo.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
E, dito isto, partiu, e chamou em segredo a Maria, sua irmã, dizendo: O Mestre está cá, e chama-te.
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Ela, ouvindo isto, levantou-se logo, e foi ter com ele.
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
Porque ainda Jesus não tinha chegado à aldeia, mas estava no lugar onde Martha o encontrara.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Vendo pois os judeus, que estavam com ela em casa e a consolavam, que Maria apressadamente se levantara e saira, seguiram-na, dizendo: vai ao sepulcro para chorar ali.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Tendo pois Maria chegado aonde Jesus estava, e vendo-o, lançou-se aos seus pés, dizendo-lhe: Senhor, se tu estivesses aqui, meu irmão não teria morrido.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Jesus pois, vendo-a chorar, e os judeus que com ela vinham também chorando, moveu-se muito em espírito, e perturbou-se.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
E disse: Onde o pusestes? Disseram-lhe: Senhor, vem, e vê.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesus chorou.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Disseram pois os judeus: vede como o amava.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
E alguns deles disseram: Não podia este, que abriu os olhos ao cego, fazer também com que este não morresse?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jesus pois, movendo-se outra vez muito em si mesmo, vem ao sepulcro; e era uma caverna, e tinha uma pedra posta sobre ela.
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Disse Jesus: tirai a pedra. Martha, irmã do defunto, disse-lhe: Senhor, já cheira mal, porque é já de quatro dias.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Disse-lhe Jesus: Não te hei dito que, se creres, verás a glória de Deus?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Tiraram pois a pedra de onde o defunto jazia. E Jesus, levantando os olhos para o céu, disse: Pai, graças te dou, por me haveres ouvido.
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Pois eu bem sei que sempre me ouves, mas eu disse isto por causa da multidão que está em redor, para que creiam que tu me enviaste.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
E, tendo dito isto, clamou com grande voz: Lázaro, sai para fora.
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
E o defunto saiu, tendo as mãos e pés ligados com faixas, e o seu rosto envolto num lenço. Disse-lhes Jesus: desligai-o, e deixai-o ir
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Muitos pois dentre os judeus, que tinham vindo a Maria, e que tinham visto o que Jesus fizera, creram nele.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
Mas alguns deles foram ter com os fariseus, e disseram-lhes o que Jesus tinha feito.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Depois os principais dos sacerdotes e os fariseus formaram conselho, e diziam: Que faremos? porque este homem faz muitos sinais.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Se o deixamos assim, todos crerão nele, e os romanos virão, e tirar-nos-ão o nosso lugar e a nação.
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
E um deles, chamado Caiphas, que era sumo sacerdote naquele ano, lhes disse: Vós nada sabeis,
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
Nem considerais que nos convém que um homem morra pelo povo, e que não pereça toda a nação.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
Ora ele não disse isto de si mesmo, mas, sendo o sumo sacerdote naquele ano, profetizou que Jesus devia morrer pela nação.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
E não somente pela nação, mas também para ajuntar em um corpo os filhos de Deus, que andavam dispersos.
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
Desde aquele dia, pois, consultavam-se para o matarem.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Jesus, pois, já não andava manifestamente entre os judeus, mas retirou-se dali para a terra junto do deserto, para uma cidade chamada Ephraim; e ali andava com os seus discípulos.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
E estava próxima a pascoa dos judeus, e muitos daquela terra subiram a Jerusalém antes da pascoa para se purificarem.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Buscavam pois a Jesus, e diziam uns aos outros, estando no templo: Que vos parece? Não virá à festa?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Ora os principais dos sacerdotes e os fariseus tinham dado ordem para que, se alguém soubesse onde ele estava, o denunciasse, para o prenderem.
