Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
ην δε τισ ασθενων λαζαροσ απο βηθανιασ εκ τησ κωμησ μαριασ και μαρθασ τησ αδελφησ αυτησ
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
ην δε μαρια η αλειψασα τον κυριον μυρω και εκμαξασα τουσ ποδασ αυτου ταισ θριξιν αυτησ ησ ο αδελφοσ λαζαροσ ησθενει
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
απεστειλαν ουν αι αδελφαι προσ αυτον λεγουσαι κυριε ιδε ον φιλεισ ασθενει
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
ακουσασ δε ο ιησουσ ειπεν αυτη η ασθενεια ουκ εστιν προσ θανατον αλλ υπερ τησ δοξησ του θεου ινα δοξασθη ο υιοσ του θεου δι αυτησ
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
ηγαπα δε ο ιησουσ την μαρθαν και την αδελφην αυτησ και τον λαζαρον
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
ωσ ουν ηκουσεν οτι ασθενει τοτε μεν εμεινεν εν ω ην τοπω δυο ημερασ
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
επειτα μετα τουτο λεγει τοισ μαθηταισ αγωμεν εισ την ιουδαιαν παλιν
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
λεγουσιν αυτω οι μαθηται ραββι νυν εζητουν σε λιθασαι οι ιουδαιοι και παλιν υπαγεισ εκει
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
απεκριθη ιησουσ ουχι δωδεκα εισιν ωραι τησ ημερασ εαν τισ περιπατη εν τη ημερα ου προσκοπτει οτι το φωσ του κοσμου τουτου βλεπει
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
εαν δε τισ περιπατη εν τη νυκτι προσκοπτει οτι το φωσ ουκ εστιν εν αυτω
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
ταυτα ειπεν και μετα τουτο λεγει αυτοισ λαζαροσ ο φιλοσ ημων κεκοιμηται αλλα πορευομαι ινα εξυπνισω αυτον
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
ειπον ουν οι μαθηται αυτου κυριε ει κεκοιμηται σωθησεται
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
ειρηκει δε ο ιησουσ περι του θανατου αυτου εκεινοι δε εδοξαν οτι περι τησ κοιμησεωσ του υπνου λεγει
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
τοτε ουν ειπεν αυτοισ ο ιησουσ παρρησια λαζαροσ απεθανεν
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
και χαιρω δι υμασ ινα πιστευσητε οτι ουκ ημην εκει αλλα αγωμεν προσ αυτον
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
ειπεν ουν θωμασ ο λεγομενοσ διδυμοσ τοισ συμμαθηταισ αγωμεν και ημεισ ινα αποθανωμεν μετ αυτου
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
ελθων ουν ο ιησουσ ευρεν αυτον τεσσαρασ ημερασ ηδη εχοντα εν τω μνημειω
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
ην δε η βηθανια εγγυσ των ιεροσολυμων ωσ απο σταδιων δεκαπεντε
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
και πολλοι εκ των ιουδαιων εληλυθεισαν προσ τασ περι μαρθαν και μαριαν ινα παραμυθησωνται αυτασ περι του αδελφου αυτων
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
η ουν μαρθα ωσ ηκουσεν οτι ιησουσ ερχεται υπηντησεν αυτω μαρια δε εν τω οικω εκαθεζετο
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
ειπεν ουν μαρθα προσ τον ιησουν κυριε ει ησ ωδε ο αδελφοσ μου ουκ αν ετεθνηκει
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
αλλα και νυν οιδα οτι οσα αν αιτηση τον θεον δωσει σοι ο θεοσ
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
λεγει αυτη ο ιησουσ αναστησεται ο αδελφοσ σου
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
λεγει αυτω μαρθα οιδα οτι αναστησεται εν τη αναστασει εν τη εσχατη ημερα
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
ειπεν αυτη ο ιησουσ εγω ειμι η αναστασισ και η ζωη ο πιστευων εισ εμε καν αποθανη ζησεται
και πασ ο ζων και πιστευων εισ εμε ου μη αποθανη εισ τον αιωνα πιστευεισ τουτο (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
λεγει αυτω ναι κυριε εγω πεπιστευκα οτι συ ει ο χριστοσ ο υιοσ του θεου ο εισ τον κοσμον ερχομενοσ
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
και ταυτα ειπουσα απηλθεν και εφωνησεν μαριαν την αδελφην αυτησ λαθρα ειπουσα ο διδασκαλοσ παρεστιν και φωνει σε
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
εκεινη ωσ ηκουσεν εγειρεται ταχυ και ερχεται προσ αυτον
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
ουπω δε εληλυθει ο ιησουσ εισ την κωμην αλλ ην εν τω τοπω οπου υπηντησεν αυτω η μαρθα
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
οι ουν ιουδαιοι οι οντεσ μετ αυτησ εν τη οικια και παραμυθουμενοι αυτην ιδοντεσ την μαριαν οτι ταχεωσ ανεστη και εξηλθεν ηκολουθησαν αυτη λεγοντεσ οτι υπαγει εισ το μνημειον ινα κλαυση εκει
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
η ουν μαρια ωσ ηλθεν οπου ην ο ιησουσ ιδουσα αυτον επεσεν αυτου εισ τουσ ποδασ λεγουσα αυτω κυριε ει ησ ωδε ουκ αν απεθανεν μου ο αδελφοσ
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
ιησουσ ουν ωσ ειδεν αυτην κλαιουσαν και τουσ συνελθοντασ αυτη ιουδαιουσ κλαιοντασ ενεβριμησατο τω πνευματι και εταραξεν εαυτον
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
και ειπεν που τεθεικατε αυτον λεγουσιν αυτω κυριε ερχου και ιδε
35 I zaplakal Ježíš.
εδακρυσεν ο ιησουσ
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
ελεγον ουν οι ιουδαιοι ιδε πωσ εφιλει αυτον
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
τινεσ δε εξ αυτων ειπον ουκ ηδυνατο ουτοσ ο ανοιξασ τουσ οφθαλμουσ του τυφλου ποιησαι ινα και ουτοσ μη αποθανη
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
ιησουσ ουν παλιν εμβριμωμενοσ εν εαυτω ερχεται εισ το μνημειον ην δε σπηλαιον και λιθοσ επεκειτο επ αυτω
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
λεγει ο ιησουσ αρατε τον λιθον λεγει αυτω η αδελφη του τεθνηκοτοσ μαρθα κυριε ηδη οζει τεταρταιοσ γαρ εστιν
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
λεγει αυτη ο ιησουσ ουκ ειπον σοι οτι εαν πιστευσησ οψει την δοξαν του θεου
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
ηραν ουν τον λιθον ου ην ο τεθνηκωσ κειμενοσ ο δε ιησουσ ηρεν τουσ οφθαλμουσ ανω και ειπεν πατερ ευχαριστω σοι οτι ηκουσασ μου
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
εγω δε ηδειν οτι παντοτε μου ακουεισ αλλα δια τον οχλον τον περιεστωτα ειπον ινα πιστευσωσιν οτι συ με απεστειλασ
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
και ταυτα ειπων φωνη μεγαλη εκραυγασεν λαζαρε δευρο εξω
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
και εξηλθεν ο τεθνηκωσ δεδεμενοσ τουσ ποδασ και τασ χειρασ κειριαισ και η οψισ αυτου σουδαριω περιεδεδετο λεγει αυτοισ ο ιησουσ λυσατε αυτον και αφετε υπαγειν
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
πολλοι ουν εκ των ιουδαιων οι ελθοντεσ προσ την μαριαν και θεασαμενοι α εποιησεν ο ιησουσ επιστευσαν εισ αυτον
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
τινεσ δε εξ αυτων απηλθον προσ τουσ φαρισαιουσ και ειπον αυτοισ α εποιησεν ο ιησουσ
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
συνηγαγον ουν οι αρχιερεισ και οι φαρισαιοι συνεδριον και ελεγον τι ποιουμεν οτι ουτοσ ο ανθρωποσ πολλα σημεια ποιει
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
εαν αφωμεν αυτον ουτωσ παντεσ πιστευσουσιν εισ αυτον και ελευσονται οι ρωμαιοι και αρουσιν ημων και τον τοπον και το εθνοσ
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
εισ δε τισ εξ αυτων καιαφασ αρχιερευσ ων του ενιαυτου εκεινου ειπεν αυτοισ υμεισ ουκ οιδατε ουδεν
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
ουδε διαλογιζεσθε οτι συμφερει ημιν ινα εισ ανθρωποσ αποθανη υπερ του λαου και μη ολον το εθνοσ αποληται
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
τουτο δε αφ εαυτου ουκ ειπεν αλλα αρχιερευσ ων του ενιαυτου εκεινου προεφητευσεν οτι εμελλεν ιησουσ αποθνησκειν υπερ του εθνουσ
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
και ουχ υπερ του εθνουσ μονον αλλ ινα και τα τεκνα του θεου τα διεσκορπισμενα συναγαγη εισ εν
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
απ εκεινησ ουν τησ ημερασ συνεβουλευσαντο ινα αποκτεινωσιν αυτον
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
ιησουσ ουν ουκετι παρρησια περιεπατει εν τοισ ιουδαιοισ αλλα απηλθεν εκειθεν εισ την χωραν εγγυσ τησ ερημου εισ εφραιμ λεγομενην πολιν κακει διετριβεν μετα των μαθητων αυτου
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
ην δε εγγυσ το πασχα των ιουδαιων και ανεβησαν πολλοι εισ ιεροσολυμα εκ τησ χωρασ προ του πασχα ινα αγνισωσιν εαυτουσ
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
εζητουν ουν τον ιησουν και ελεγον μετ αλληλων εν τω ιερω εστηκοτεσ τι δοκει υμιν οτι ου μη ελθη εισ την εορτην
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
δεδωκεισαν δε και οι αρχιερεισ και οι φαρισαιοι εντολην ινα εαν τισ γνω που εστιν μηνυση οπωσ πιασωσιν αυτον
