Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
Now a man named Lazarus was ill. He was from Bethany, the village of Mary and her sister Martha
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
- it was Mary who anointed the Lord with perfume and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was ill.
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
So the sisters sent to him, saying. "Master, see who you hold dear is ill."
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
When Jesus heard it he said, "This illness is not unto death, but for the glory of God, that through it the Son of God may be glorified."
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Now Jesus loved Martha and her sister and Lazarus.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
However, when he heard that he was ill,
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
he still remained where he was for two days; then after that he said to his disciples, "Let us go back again to Judea."
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
"Rabbi," answered his disciples, "it was but just now that the Jews were trying to stone you, and are you going there again?"
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesus replied. "Are there not twelve hours in the daytime? If any one walks in the daytime he does not stumble, because he beholds the light of this world;
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
but if any one walks during the night he does stumble, because the light is not in him."
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
This he said, then told them, "Lazarus, our friend, has fallen asleep, but I am going to wake him."
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
"Master, if he has fallen asleep, he will get well," replied the disciples.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Now Jesus had been speaking concerning his death, but they thought that he was talking about natural sleep.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
So then he told them plainly.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
"Lazarus is dead; and for your sakes I am glad I was not there, in order that you may believe. Come, let us go to him."
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Upon this Thomas, who was called "The Twin," said to his fellow disciples, "Let us go too, that we may die with him."
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
so when Jesus arrived, he found that Lazarus had already been four days in the tomb.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Now Bethany was near Jerusalem, only about two miles away;
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
so a number of the Jews had gone to Martha and Mary to sympathize with them concerning their brother.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
So when Martha learned that Jesus was coming, she went to meet him, but Mary remained sitting in the house.
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Then Martha said to Jesus. "Master, had you been here my brother would not have died;
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
but even now I know that whatever you ask of God, God will give you."
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesus said to her, "Your brother will rise again."
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha answered, "I know that he will rise in the resurrection, at the Last Day."
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
"I am the resurrection and the life, "said Jesus. "He who believes in me, even if he has died, shall live.
And every one who is living and believes in me shall never die. Do you believe this?" (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
"Yes, Master," she answered, "I have come to believe that you are the Christ, the Son of God, who was to come into the world."
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
With these words she went away to call her sister Mary, saying privately, "The Teacher is here and is asking for you."
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
So when Mary heard this, she rose quickly and went to meet him.
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
Jesus had not yet arrived in the village, but was still at the place where Martha met him.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Then the Jews who were in the house trying to console her, when they saw that Mary rose quickly and went out, followed her, because they thought she was going to the tomb to weep there.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
When Mary came to the place where Jesus was, and saw him, she fell at his feet, saying, "Master had you been here, my brother would not have died."
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Then when Jesus saw her sobbing, and the Jews likewise who accompanied her, sobbing, he shuddered with indignation in his spirit, and was deeply agitated.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
"Where have you laid him?" he said. "Master, come and see," they answered.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesus burst into tears.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
"See how he loved him," said the Jews. But some of them said,
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
"Could not this man, who has opened the eyes of the blind man, have prevented this man also from dying?"
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jesus therefore, again shuddering in himself with indignation, came to the tomb, which was a cave with a stone lying upon it.
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
"Roll away the stone," said Jesus. "Master," said Martha, the sister of the dead man "he is offensive by this time, for he has been four days in the tomb."
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesus answered her, "Did I not tell you that if you would believe you should see the glory of God?"
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Then they rolled the stone away; and Jesus lifted up his eyes and said.
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
"Father, I thank thee that thou hast listened to me. And I knew that thou art ever listening to me, but for the sake of the crowd who are standing about, I said it, in order that they may believe that thou hast sent me."
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
When he had said this he cried with a great voice, "Lazarus, come forth!"
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Out came the dead man, wrapped hand and foot with grave-clothes, and his face bound up in a napkin. Jesus said to them, "Untie him, and let him go."
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Many of the Jews, therefore, who had come with Mary, and had seen what he did, believed on him;
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
but some of them went away to the Pharisees and told them what Jesus had done.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
So the chief priests and Pharisees called a meeting of the Sanhedrin.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
"What are we going to do?" they said, "now that this man is performing many signs?" If we leave him alone, this way, every one will believe on him, and the Romans will come and rob us of both our sacred place and of our people."
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
But one of their number, Caiaphas by name, who was high priest that year, said to them,
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
"You know nothing at all, nor do you consider that it is expedient for you that one man should die for the people, rather than the whole nation be destroyed."
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
now he did not say this of his own accord; but as high priest that year he prophesied that Jesus was about to die in behalf of the nation,
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
and not in behalf of the nation alone, but in order that he might gather into one the widely scattered children of God.
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
So from that day they plotted to kill him.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Jesus therefore no longer went about publicly among the Jews, but went away from there into the region near the desert to a town called Ephraim,
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
and there remained with his disciples. Now the Jewish Passover was near, and many people went up from the country to Jerusalem for purification before the Passover.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
So they kept looking for Jesus and saying to one another, as they stood in the Temple, "What do you think - that he will not come to the feast at all?"
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Now the chief priests and Pharisees had given orders that if any one knew where he was. he should give information, so that they might arrest him.
