Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
And a certain one was sick, Lazarus from Bethany, of the village of Mary and Martha her sister.
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
And Mary was the one anointing the Lord with myrrh, and wiping His feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Then the sisters sent to Him, saying, Lord, behold the one whom thou lovest is sick.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
And Jesus hearing said, This sickness is not unto death, but for the glory of God, so that the Son of God may be glorified through it.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Jesus loved Martha, and her sister, and Lazarus, with Divine love.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Therefore when He heard that he was sick, He then remained two days in the place in which He was.
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
Then after this He says to the disciples, Let us go again unto Judea.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
The disciples said to Him, Master, the Jews were but now seeking to stone thee; dost thou go hither again?
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesus responded, Are there not twelve hours of the day? If any one may walk in the day, he does not stumble, because he sees the light of this world:
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
if any one may walk in the night, he stumbles, because the light is not in him.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
He spoke these things: and after this He says to them, Our friend Lazarus is asleep; and I go that I may awaken him.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Then the disciples said to Him, Lord, if he is asleep, he will be saved.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
But Jesus spoke concerning his death: and they thought that He spoke concerning the rest of sleep.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Then however Jesus spoke to them openly, Lazarus is dead,
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
and I rejoice on account of you that I was not there, in order that you may believe; but let us go to him.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Then Thomas, called Didymus, said to his fellow-disciples; Let us go too, that we may die with Him.
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Then Jesus having come, found him having four days in the sepulcher.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
But Bethany was near Jerusalem, about fifteen furlongs.
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
And many of the Jews had come to Martha and Mary, that they might comfort them concerning their brother.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Then Martha, when she heard that Jesus comes, went to meet Him: and Mary sat in the house.
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Then Martha said to Jesus, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
And now I know that, whatsoever things you may ask of God, God will give to you.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesus says to her, Thy brother will rise again.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha says to Him, I know he will rise again in the resurrection in the last day.
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jesus said unto her, I am the resurrection and the life; the one believing on me, though he may die, shall live: and
every one living and believing on me can never die: do you believe this? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
She says to Him, Yes, Lord: I believe that thou art the Christ, the Son of God, come into the world.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
And having said this, she departed, and called her sister Mary, speaking secretly, The Teacher is present, and calls you.
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
She, when she heard, arises quickly, and comes to Him:
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
Jesus had not yet come into the village, but was yet in the place where Martha met Him.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Then the Jews being with her in the house, and comforting her, seeing Mary, that she arose up quickly and went out, followed her, thinking that she goes to the tomb in order that she may weep there.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Then Mary, when she came where Jesus was, seeing Him, fell at His feet, saying to Him, Lord, if Thou hadst been here, my brother had not died.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Then when Jesus saw her weeping, and the Jews, having come with her, weeping, He groaned in spirit, and troubled Himself,
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
and said, Where have you laid him? They say to Him, Lord, come and see.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesus wept.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Then the Jews were saying, Behold, how He loved him as a friend!
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
And some of them said, Was not this One, having opened the eyes of the blind, able to bring it to pass, that he indeed should not die?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Then Jesus again groaning in Himself comes to the tomb; and it was a cave, and a stone was laid upon it.
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesus says; Take away the stone. Martha, the sister of the dead, says to Him; Lord, already he smelleth: for he is dead four days.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesus says to her; Did I not tell thee, that, if thou canst believe, thou shalt see the glory of God?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Then they took away the stone; and Jesus lifted up His eyes, and said, Father, I thank thee, because Thou hast heard Me.
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
I know that Thou dost always hear Me; but on account of the multitude standing around I spoke, in order that they might believe that Thou didst send Me.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
And speaking these things, He cried out with a great voice, Lazarus, come forth.
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
And the dead came out, bound as to his feet and hands with graveclothes; and his face bound round with a napkin. Jesus says to them, Loose him, and let him go.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Then many of the Jews, having come to Mary and seeing the things which He did, believed on Him:
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
but certain ones of them went away to the Pharisees, and told them the things which Jesus did.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Then the chief priests and Pharisees assembled the Sanhedrin, and continued to say, What are we doing? because this man is doing many miracles.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
If we thus let Him alone, all will believe on Him: and the Romans will come and take away our place and nation.
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
But one of them, Caiaphas, being high priest that year, said to them,
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
You know nothing, you do not consider that it is profitable to you, that one man may die for the people, and the whole nation perish not.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
And he spoke this not of himself, but being high priest that year, he prophesied that Jesus was about to die for the nation.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
And not only for the nation, but that He may gather into one the children of God dispersed abroad.
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
Then from that day they passed the verdict, that they would kill Him.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Therefore Jesus walked no more publicly among the Jews, but went away thence into the country near the desert, into a city called Ephraim; and there tarried with His disciples.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
And the passover of the Jews was nigh, and many came up out of the country into Jerusalem before the passover, in order that they might purify themselves.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Then they were seeking Jesus, and standing in the temple, they were saying one with another, What seems to you; that He may not come to the feast?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
And both the high priests and Pharisees had given commandment, if any one should know where He is, he should communicate it, in order that they might arrest Him.
