< Jan 10 >

1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Eu lhes digo que isto é verdade: qualquer um que não entre pela porta do curral das ovelhas, mas sobe por outro lugar, é um ladrão e bandido.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Aquele que entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
O porteiro abre a porta para ele, e as ovelhas respondem ao comando de sua voz. Ele chama suas ovelhas por seus nomes e as leva para fora do curral.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Após trazer o rebanho para fora, ele caminha na frente das ovelhas e elas o seguem, porque reconhecem a sua voz.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
Elas não seguirão o comando de estranhos. Na verdade, elas fugiriam de um estranho, pois não reconhecem a voz de estranhos.”
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Quando Jesus contou essa história como exemplo, as pessoas que o escutavam não entenderam o que ele quis dizer.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Então, Jesus explicou novamente: “Eu lhes digo que isto é verdade: Eu sou a porta do curral.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
Todos aqueles que vieram antes de mim eram ladrões e bandidos, mas as ovelhas não lhes deram atenção.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Eu sou a porta. Todos aqueles que entram por mim serão curados. Eles serão capazes de entrar e sair e encontrarão o alimento que precisam.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
O ladrão vem apenas para roubar, matar e destruir. Eu vim lhes trazer vida, e vida completa.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Eu sou o bom pastor. O bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
O homem pago para cuidar das ovelhas não é o pastor. Quando ele vê o lobo se aproximando, foge. Ele abandona as ovelhas, porque elas não são dele. Então, o lobo ataca e espalha o rebanho.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
O homem foge porque ele está trabalhando apenas pelo dinheiro e não se importa com as ovelhas.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
Eu sou o bom pastor. Eu sei que as ovelhas são minhas e que elas me conhecem.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Da mesma maneira, o Pai me conhece e eu o conheço. Eu dou a minha vida pelas ovelhas.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Eu tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu devo trazê-las também. Elas ouvirão a minha voz e haverá apenas um rebanho com apenas um pastor.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
É por isso que o Pai me ama, pois eu dou a minha vida para recebê-la de novo.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
Ninguém a tira de mim; pelo contrário, eu a entrego de maneira espontânea. Eu tenho o direito de dar a minha vida e de recebê-la novamente. Isso é o que meu Pai me mandou fazer.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Os judeus ficaram novamente divididos em relação ao que pensavam sobre o que Jesus tinha acabado de dizer.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Muitos deles diziam: “Ele está possuído pelo demônio! Ele é louco! Por que vocês estão escutando o que ele diz?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Mas, outros diziam: “Estas não são palavras ditas por alguém possuído pelo demônio. Além disso, um demônio não consegue curar os olhos de um cego.”
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Era inverno, e estavam comemorando, em Jerusalém, a Festa da Dedicação.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Jesus estava andando no Templo, próximo a uma entrada conhecida como Alpendre de Salomão. Os judeus o cercaram e perguntaram:
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
“Por quanto tempo você nos manterá em dúvida? Se você é realmente o Messias, então, nos diga claramente.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus respondeu: “Eu já lhes disse, mas vocês não acreditaram. Os milagres que eu faço em nome do meu Pai provam quem eu sou.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Vocês não creem em mim porque não são minhas ovelhas.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
As minhas ovelhas reconhecem a minha voz; eu as conheço e elas me seguem.
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn g165, aiōnios g166)
Eu dou para elas a vida eterna. Elas nunca morrerão, e ninguém poderá tomá-las de mim. (aiōn g165, aiōnios g166)
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Meu Pai, que as deu para mim, é maior do que todos, e ninguém pode tirá-las dele.
30 Já a Otec jedno jsme.
Eu e o Pai somos um.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Mais uma vez, os judeus pegaram pedras para jogar em Jesus.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus, então, lhes disse: “Vocês têm visto muitas boas ações que eu faço em nome do Pai. Por qual delas vocês estão querendo me apedrejar?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Os judeus responderam: “Nós não estamos querendo apedrejá-lo por uma boa ação e, sim, por blasfêmia; pois você não passa de um homem que afirma ser Deus.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus disse: “Por acaso, na lei de vocês não está escrito: ‘Eu disse: Vocês são deuses’?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
Deus chamou aquelas pessoas de ‘deuses,’ pessoas as quais foi dirigida a Palavra de Deus, e as Sagradas Escrituras não podem falhar.
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
Então, por que vocês estão dizendo que aquele que o Pai escolheu e enviou ao mundo está dizendo mentiras ao afirmar: ‘Eu sou o Filho de Deus’?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
Se eu não estiver fazendo o que o meu Pai faz, então, não creiam em mim.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Mas, se eu estiver fazendo, mesmo que não creiam em mim, acreditem ao menos no que eu faço. Assim, vocês poderão saber e entender que o Pai está em mim e eu estou no Pai.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Eles tentaram prender Jesus novamente, mas ele conseguiu escapar.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
Ele voltou, atravessando o rio Jordão até o local em que João tinha começado a batizar e lá ficou.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Muitas pessoas foram até onde ele estava e diziam: “João não fez milagres, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Muitos dos que foram ver Jesus creram nele.

< Jan 10 >