< Jan 10 >
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Jisu ih liita, [Ngah ih amiisak baat rumhala; o mina saap paakaawan lam ih lanop thang eh, lamhoh lam ih duuwangla abah, ehuh nyia meh putte ang ah.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
O mina saap paakaawan lam ih nopla erabah Saapriimte.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
Paakaalu sakte ih heh suh kaalu ah daap koha; saap ah ih heh men poon kano heh root ah chaat eha, eno riimkaatla.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Heh saap loong ah dokpoon ano, heh ngakhoh kala, eno heh saap loong ah heh root ah danjat rum ano helih helih ih karumla.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
Saap loong ah ih wahoh lih taphan joka, erah nang ebah heh root ah lajatjoh rum kaano, erah mih reedowa moong soon erum ah.]
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jisu ih a tiitthaak ah baat rumta, enoothong tim liiha ngeh ih neng loong ah ih tajat rumta.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Erah thoidi Jisu ih we liita, [Ngah ih amiisak baatrum hala; saap raangtaan ih paakaawan ah ngah.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
Nga ngani o mathan ra taha abah loongtang ehuh nyia mih putte, enoothong saap loong ah ih neng jeng ah taboichaatta.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Ngah juuba paakaawan ah. O mina nga jun ih nopwang ha erah ba pui ah; heh weewang weekah lengkhoom ano naam ah chophak ah.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
Ehuh abah hot hot suh, tek haat esuh nyia thet haat esuh ba wang hala. Enoothong ngah bah sen roidong toom choh an ngeh ih ra halang—sen roidong doh jirep ah chosuh ah.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
[Saapriimte ese ah ngah, o ih saap loong raang ih roidong jen kotte warah ah.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
Lakniikte mina, o Saapriimte lah angka abah nyia heh saap laje kokaano, so wangha di moongsoon ela; eno saap loong ah so ih kum kano tiisoon ela.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Lakniikte abah saap changte tah angka erah thoidi saap asuh lasootsaam thang ih moongsoonla.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
Saapriimte ese ah ngah. Seng Wah ih jat ih halang ngah ih seng Wah ah jat ehang, erah likhiik nga saap loong ah ngah ih jat ehang, neng ih uh jat ih halang. Eno neng raang ih nga roidong jen kot ih ang.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Arah saapnok adi lajeeka ah nga saap ehoh ni uh eje. Neng loong ah uh ngah ih adoh thoksiit etheng; neng loong ah ih nga root ah jat ih ah, eno Saapriimte wasiit damdoh eroom ih hoon ah.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
[Seng Wah ih ngah enook ih halang, tiimnge liidi nga roidong kot suh tacho kang, ngah ih roidong we ngaak chosuh ah.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
Nga roidong ah nga jiin nawa o ih uh tajen ngeerang. Erah Nga thunghoon ih kohang. Ngah ih jen kot ih ang, adoleh jen ngaak thaang ih ang. Seng Wah ih erah reetheng ngeh ih baat halang.]
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Erah jengkhaap ah thoidi Jehudi loong ah neng jaachi ni we daanmui rumta.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Neng loong laktung ni ehan ko ah ih liita, [Heh damdi chiithih laakhah eje! Heh emok angla! Heh jeng ah tiim esuh boichaat han?]
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Enoothong wahoh loong ah ih liita, [Hakhoh juubaan pan mina emah tami roongwaan ka! Hakhoh juubaan ih edook ah mamah ma mi kaasiit ah?]
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Jerusalem ni, Rangteenook Rongraak Kuwaang ah hahook di kuh rumta.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Rangteenook adi Solomon Bulaang ngeh ih men rumta adi Jisu lengkhoomta,
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
adoh Jehudi loong ah kookrak ih khoonchap rum ano cheng rumta, [seng loong ah amah nih moktong thuk he? Sen suh amiitiit ah baat he: Kristo ah an tam anglu?]
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jisu ih ngaakbaat rumta, [Ngah ih sen suh jen baat ih rum taha, erabah uh sen ih tahanpi ri. Seng Wah chaan nawa ih tiimjaat reelang erah ih jat ih thuk halan Ngah o ah;
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
erabah uh sen loong ah nga saap lah ang thoidi tahanpi ri.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
Nga saap ih nga root ah chaat eha; neng loong ah ngah ih jat ehang, eno neng ih nga liphan rum halang.
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn , aiōnios )
Neng loong asuh ngah ih lathoon roidong kohang, eno neng mabah uh tatiika ang ah. Nga jiin nawa neng loong ah o ih uh tajen ngeerang. (aiōn , aiōnios )
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Seng Wah ih tiim kohalang ah thoontang nang ih elongthoon eno seng Wah lak nawa o ih uh tajen ngeeka.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Erah jeng kano miloong ah ih pat esuh jong taatwe toon rumta.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jisu ih li rumta, [Seng Wah ih reethuk halang ah sen loong pandi mootse kaatse ah mokalang; erah thoidi jong ih patsuh tamli hali?]
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Neng loong ah ih ngaakli rumta, [an mootse kaatse reethoi di jong ih patsuh tali ke, enoothong an ih Rangte thaangju hu, an mina tanih angko an teewah suh Rangte ngeh ih thun hu!]
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jisu ih ngaakbaat rumta, [Sen hootthe ni Rangte ih emah liiha, ‘sen loong ah rangte.’
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
Seng ih jat ehi leedap ni tiimjih liiha erah saarookwet raang ih amiisak; eno Rangte ih erah mina loong asuh rangte ngeh liita, erah mina loong asuh heh tiitkhaap ah kota.
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
Ngah bah, seng Wah ih danje hang no arah mongrep adi kaat thuk tahang. Eno, ngah ih Rangte Sah li kangno, Rangte thaangju hu ngeh sen ih mamah mi li he?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
Eno bah nak hanpi he, seng Wah ih jamha jun ih lare kangbah ah.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Ngah lahanpi ri bah uh, ngah reelang loong ah baalah hanpi an, jaasiitdoh sen loong ah ih jat toom ih an suh ah, seng Wah ah nga damdi adoleh ngah seng Wah damdi ngeh ah.]
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Miloong ah ih Jisu jootkhak suh taatwe chung rumta, enoothong neng lak nawa doksoon ekata.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
Joon ih juutem rumta Jordan ju lam ih we ngaak daansoon ano, erah ni tong kata.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Miloong ah heh reeni hantek thok rum taha. Neng loong ah ih liita, [Joon ih bah paatjaajih tareeta, [enoothong heh ih a mih tiit baatta ah amiisak ih baatta.]
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Eno erah ni mina hantek ih hanpi rumta.