Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
VERILY, verily, I say unto you, He that entereth not by the door into the sheep-fold, but getteth in some other way, that person is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
He that entereth by the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own peculiar sheep by name, and leadeth them forth.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he bringeth out his own sheep, he goeth before them, and the sheep follow him: because they know his voice.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
And a stranger will they not follow, but will fly from him: for they know not the voice of strangers.
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This parable spake Jesus unto them: but they knew nothing of the things which he spake to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Therefore Jesus said unto them again, Verily, verily, I say unto you, that I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
All, as many as have gone before me, are thieves and robbers: but the sheep hearkened not to them.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved; and shall go in and out, and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
The thief cometh not but to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they may have life, and that they may have it more abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd: the good shepherd layeth down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But the hireling, and he that is not the shepherd, whose own property the sheep are not, seeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth; and the wolf seizes upon them, and disperseth the sheep.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Now the hireling fleeth, because he is an hireling, and careth not for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd, and know my own sheep, and am known of my own.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As the Father knoweth me, so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And other sheep I have, which are not of this fold: these also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therefore doth the Father love me, because I lay down my life, that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
No man taketh it from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment I have received from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
There was therefore a division again among the Jews, on account of these sayings.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Then many of them said, He hath a devil, and is mad; why hearken to him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, These are not the discourses of a demoniac. Can a devil open the eyes of the blind?
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Then was the feast of dedication at Jerusalem, and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus was walking in the temple, in Solomon’s portico.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then the Jews came about him, and said to him, How long dost thou keep our soul in suspense? If thou art the Messiah, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them; I told you, and ye believed not: the works which I do in the name of my Father, they bear witness of me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But ye believe not, for ye are not of my sheep, as I told you.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who gave them to me, is greater than all and no one shall pluck them out of my Father’s hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and my Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Jews again brought stones, in order to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus said unto them, Many good works have I shewed you from my Father; for which work of these are ye going to stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, For a good work we do not stone thee; but for blasphemy; and that thou, being merely a man, makest thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, Is it not written in your law, “I said ye are gods?”
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
If he called those gods, unto whom the word of God came, and the scripture cannot be broken;
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do ye say of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest because I said, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father is in me, and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Then sought they again to apprehend him and he departed out of their reach,
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
and went again beyond Jordan, unto the place where John at first baptised; and there he abode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came to him, and said, That John indeed performed no miracle: but all things whatsoever John spake of this man were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on him there.
