< Jan 10 >

1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily I say to you, he that goes not through the door into the sheepfold, but climbs up some other way, he is a thief, and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he that enters through the door, is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the door-keeper opens; and the sheep hear his voice, and he calls his own sheep by name, and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he puts his own sheep out, he goes before them; and the sheep follow him; for they know his voice.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
And a stranger they will not follow, but will flee from him; for they know not the voice of strangers.
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This parable spoke Jesus to them; but they knew not the meaning of the things which he spoke to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Therefore Jesus spoke again to them: Verily, verily I say to you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
All that came before me were thieves and robbers; but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: if any one enters through me, he shall be saved; and he shall go in and out, and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
The thief comes only to steal and kill and destroy. I have come that they may have life, and have it in abundance.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd: the good shepherd lays down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But he that is a hireling, and not the shepherd, to whom the sheep do not belong, sees the wolf coming, and leaves the sheep, and flees; and the wolf catches the sheep, and scatters them.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The hireling flees because he is a hireling, and cares not for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd, and I know my sheep, and am known by mine.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As the Father knows me, I also know the Father, and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And other sheep I have, which are not of this fold; those, also, must I bring, and they will hear my voice: and there shall be one flock, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
For this reason, my Father loves me, because I lay down my life that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from me, but I lay it down of myself. I have authority to lay it down, and I have authority to take it again. This commandment I have received from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Again, therefore, there was a division among the Jews, on account of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
And many of them said: He has a demon, and is mad; why do you hear him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said: These are not the words of one that has a demon. Can a demon open the eyes of the blind?
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And the feast of the dedication was celebrated in Jerusalem, and it was winter:
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Jesus was walking in the temple, in Solomon’s porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then the Jews came round him, and said to him: How long do you keep us in suspense? If you are the Christ, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them: I have told you, and you do not believe. The works which I do in my Father’s name, these testify of me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you believe not, because you are not of my sheep. As I said to you,
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
my sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn g165, aiōnios g166)
and I give them eternal life; and they shall never perish, and no one shall take them out of my hand. (aiōn g165, aiōnios g166)
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who gave them to me, is greater than all; and no one is able to take them out of my Father’s hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and my Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Jews took up stones again, to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them: Many good works have I showed you from my Father: for which of these works do you stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered and said to him: We do not stone you for a good work, but for your impious words; and because you, being man, make yourself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them: Is it not written in your law, I said, you are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
If he called them gods, to whom the word of God was committed, (and the scripture can not be made void, )
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say of him, whom the Father has sanctified, and sent into the world, You speak impiously, because I said, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not;
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
but if I do, though you believe not me, believe the works, that you may know and believe that the Father is in me, and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Then they sought again to take him, but he escaped from their hands.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
And he went away again beyond the Jordan, to the place where John first immersed, and there he abode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came to him, and said: John did no sign; but all things that John said of this man were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many who were there believed on him.

< Jan 10 >