< Jan 10 >
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily I say to you, he that goes not through the door into the sheepfold, but climbs up some other way, he is a thief, and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he that enters through the door, is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the door-keeper opens; and the sheep hear his voice, and he calls his own sheep by name, and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he puts his own sheep out, he goes before them; and the sheep follow him; for they know his voice.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
And a stranger they will not follow, but will flee from him; for they know not the voice of strangers.
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This parable spoke Jesus to them; but they knew not the meaning of the things which he spoke to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Therefore Jesus spoke again to them: Verily, verily I say to you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
All that came before me were thieves and robbers; but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: if any one enters through me, he shall be saved; and he shall go in and out, and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
The thief comes only to steal and kill and destroy. I have come that they may have life, and have it in abundance.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd: the good shepherd lays down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But he that is a hireling, and not the shepherd, to whom the sheep do not belong, sees the wolf coming, and leaves the sheep, and flees; and the wolf catches the sheep, and scatters them.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The hireling flees because he is a hireling, and cares not for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd, and I know my sheep, and am known by mine.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As the Father knows me, I also know the Father, and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And other sheep I have, which are not of this fold; those, also, must I bring, and they will hear my voice: and there shall be one flock, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
For this reason, my Father loves me, because I lay down my life that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from me, but I lay it down of myself. I have authority to lay it down, and I have authority to take it again. This commandment I have received from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Again, therefore, there was a division among the Jews, on account of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
And many of them said: He has a demon, and is mad; why do you hear him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said: These are not the words of one that has a demon. Can a demon open the eyes of the blind?
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And the feast of the dedication was celebrated in Jerusalem, and it was winter:
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Jesus was walking in the temple, in Solomon’s porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then the Jews came round him, and said to him: How long do you keep us in suspense? If you are the Christ, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them: I have told you, and you do not believe. The works which I do in my Father’s name, these testify of me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you believe not, because you are not of my sheep. As I said to you,
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
my sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn , aiōnios )
and I give them eternal life; and they shall never perish, and no one shall take them out of my hand. (aiōn , aiōnios )
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who gave them to me, is greater than all; and no one is able to take them out of my Father’s hand.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Jews took up stones again, to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them: Many good works have I showed you from my Father: for which of these works do you stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered and said to him: We do not stone you for a good work, but for your impious words; and because you, being man, make yourself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them: Is it not written in your law, I said, you are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
If he called them gods, to whom the word of God was committed, (and the scripture can not be made void, )
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say of him, whom the Father has sanctified, and sent into the world, You speak impiously, because I said, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not;
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
but if I do, though you believe not me, believe the works, that you may know and believe that the Father is in me, and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Then they sought again to take him, but he escaped from their hands.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
And he went away again beyond the Jordan, to the place where John first immersed, and there he abode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came to him, and said: John did no sign; but all things that John said of this man were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many who were there believed on him.