Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Nkasimpe, nkasimpe, ndamwambila, utanjili akwinda amulyango wachaata chambelele, pele ulatanta mujulu ayimbi nzila, ooyo muntu mubbi asikunyanga.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Ooyo unjila akwinda amulyango ngusikwembela mbelele.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
Uubamba mulyango ulamujulila. Mbelele zilamvwa ijwi lyakwe, aboobo ulazyita mbelele zyakwe amazina azyo, akuzitola anze.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Chiindi nazigwisizya anze zyoonse zyakwe, ulinka kunembo lyazyo, abbobo mbelele ziyomutobela, nkambo zililizi ijwi lyakwe.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
Tazikoyo tobela mwenzu nguzitazi pesi anukuti ziyomuchija, nkambo tazilizi pe ijwi lyamwenzu ngozitazi.
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jesu wakamba aya mambilambali kulimbabo, pesi takwe nibakamvwisisya kuti ezi zintu zyakali nzizyo nzyakali kubaambila.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Aboobo Jesu wakabambila lubo, “nchobeni, nchobeni ndamwambila, ndime, mulyango wambelele.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
Boonse bakasika nkesina sika mbabbi abasikunyanga, pesi mbelele tezyakabaswilila.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Ndime mulyango. Kuti umwii unjila akwiinda mulindime, uyoo futulwa, uyoo njila akuzwa akujana machelelo.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
Mubbi tazi kupela pe kunze kwakubba, kujaya akunyonyona. Ndaza kuti babe abuumi akuti buvule.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Ndime sikwembela mubotu. Sikwembela mubotu ulapeda buumi bwakwe kumbelele.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
Oyoo mubelesi ubbadalwa tensi ngusikwembela pe aboobo tazilizyakwe mbelele. A bona wumpe ulaza aboobo ulazisiya mbelele akuchija, elyo wumpe uyoziluma akuzimwayisya.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Ulachija nkambo mubelesi sikubbadalwa aboobo talikatazyi ambelele.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
Ndime sikwembela mubotu, aboobo zyangu zilindizi.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Taata ulindizi, andime ndilimwizi Taata, aboobo ndilapeda buumi bwangu kumbelele.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Ndilijisi zimwi mbelele zitali zyamuchata chambelele echino. Aboobo ndilelede kuzyeta azilazyo, alimwi ziyolimvwa ijwi lyangu elyo ziyoba taanga lyomwe asikwembela omwe.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Echi nchenchicho Taata nchandiyandila. Ndilapeda buumi bwangu elyo njobubweza lubo.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
Takwe naba omwe uyobubweza kuzwa kuli ndime, pesi ndabupeda ndemwini. Ndila chelelo chakubupeda ndemwini. Ndila chelelo chakubupeda, aboobo ndilachelelo chakubu bweza lubo. Ndakatambula malayilile aya kuzwa kuli Taata”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Kwanzana lubo kwaka akati kama Juda nkambo kamajwi aya.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Biingi babo bakati “Ulijisi dimoni abobo ulisuwidwe. Nkambonzi nmumuswilila?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Bamwi bakati, “Aya tensi majwi amuntu unjidwe dimoni. Sena dimoni lilakonzya kujula meso amoofu”?
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Kwakali kuchindi chakusalazigwa mu Jelusalemu. Kwakali lya mpeyo,
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
aboobo Jesu wakali kuyowenda mu mutempele mu kota lya Solomon.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Pesi ba Juda bakamuzyunguluka akwamba kuti kuli nguwe, “Kukabe lili kojisi nkotwena? Kuti na nduwe Kilisito, twambile antanganana”.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesu wakabasandula, “Ndakamwambila, pesi tamusyomi pe. Milimu eyo njenchita muzina lya Taata njindipandulula lwangu me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Pesi tamusyomi nkambo tamuli mbelele zyangu.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
Mbelele zyangu zilamvwa ijwi lyangu. Ndilizizi aboobo zilanditobela me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Taata wangu wakazipa ndime, mupati kwinda bamwi boonse takwe naba omwe uyokonzya kuzikwempya kuzwa mujanza lya Taata.
30 Já a Otec jedno jsme.
Ime a Taata tuli umwi”.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Nkabela ma Juda bakabweza mabwe lubo kuti bamutulule
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesu wakabasandula, “Ndamutondezya milimu myingi mibotu izwa kuli Taata. Pesi nguli wamilimu awa ngumunditulwida?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Ba Juda bakamusandula, “Tetwakutulula nkambo kamilimu mibotu pe, pesi nkambo kakusampawula, nkambo webo, ulimuntu, ulichita Leza lwakwe”.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesu wakasandula “Sa tazilembedwe na mumulawu wanu, 'Ndati, “muli baleza”?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
Kuti bategwa mbaleza, ooyo ngulyakazida ijwi lya Leza ( aboobo malembe takoyotyolwa),
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
uwamba kuli ooyo ngwakasala Taata akumutuma munyika, Muloku sampawula. nkambo ndamba kuti ndii mwana wa Leza?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
Kuti na nsili kuchita milimu ya Taata, mutandisyomi.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Pesi na ndikuchita, nansya kuti temwandisyoma, musyome mumilimu kuchitila kuti mukazibe akumvwisisisya kuti Taata ulimulindime aboobo ambebo ndimuli Taata”.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Bakezya kumujata lubo, pesi wakapuzuka kuzwa kumanza abo.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
Wakabweda lubo mutaala Jodani kubusena oko Joni nkwakatalikila kubbabbatizya, aboobo wakakukkala nkukoko.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Bantu biingi bakasika kulinguwe alimwi bakati, “Joni nchobeni takwe nakachita zitondezyo, pesi zyonse zintu Joni nzyakamba atala ayoyu mwalumi nzyakasimpe”.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Bantu biingi bakamusyoma mpawawo.
