Joel 3
1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,
“Vakai, koeʻuhi ʻi he ngaahi ʻaho ko ia, pea ʻi he kuonga ko ia, ʻaia te u toe ʻomi ai ʻae pōpula ʻo Siuta mo Selūsalema,
2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.
Te u tānaki foki ʻae ngaahi puleʻanga kotoa pē, pea te u ʻomi ki lalo ʻakinautolu ki he teleʻa ʻo Sihosafate, pea te u fakamaauʻi ʻakinautolu koeʻuhi ko hoku kakai, pea mo hoku tofiʻa ko ʻIsileli, ʻaia kuo nau fakamovetevete ki he ngaahi puleʻanga, pea vaheʻi hoku fonua.
3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili.
Pea kuo nau talotalo ki hoku kakai: pea kuo nau foaki ha tamasiʻi ke maʻu ʻaki ha fefine feʻauaki, pea nau fakatau ʻae taʻahine maʻa e uaine, koeʻuhi ke nau inu.
4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši,
“ʻIo, pea ko e hā ʻamoutolu ke mo fai mo au, ʻe Taia mo Saitone, pea mo e matātahi kotoa pē ʻo Palesitaine? Te mou totongi kiate au? Pea kapau te mou totongi mai, ʻe mātuʻaki vave mo toʻotoʻo ʻeku toe ʻatu hoʻomou totongi ki homou tumuʻaki;
5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých,
Koeʻuhi kuo mou ʻave ʻeku siliva mo ʻeku koula, pea kuo mou ʻave ki homou ngaahi fale fakaʻeiki ʻa ʻeku ngaahi meʻa matamatalelei mo ʻaonga:
6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich.
Ko e fānau foki ʻa Siuta, pea mo e fānau ʻa Selūsalema kuo mou fakatau ki he kakai Kalisi, koeʻuhi ke mou fakahē mamaʻo ʻakinautolu mei honau mata fonua.
7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši.
Vakai, te u hiki ʻakinautolu mei he potu ne mou fakatau ʻakinautolu ki ai, pea te u toe ʻatu hoʻomou totongi ki homou tumuʻaki:
8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil.
Pea te u fakatau homou ngaahi foha mo homou ngaahi ʻofefine ki he nima ʻoe fānau ʻa Siuta, pea te nau fakatau ʻakinautolu ki he kakai Sapea, ki ha kakai mamaʻo atu: he kuo pehē ʻe Sihova.”
9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční.
“Fanongonongo eni ki he ngaahi Senitaile, “Teuteu ʻae tau, fakaʻā ʻae kau tangata mālohi, tuku ke unu mai ʻae kau tangata tau kotoa pē; ke nau ʻalu hake:
10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.
Tuki ʻaki hoʻomou huo toho ʻae ngaahi heletā, pea mo hoʻomou ngaahi hele ʻauhani ʻae ngaahi tao: ke pehē ʻe he vaivai, ‘ʻoku ou mālohi;’
11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji.
Fakataha ʻakimoutolu, pea haʻu ʻakimoutolu ko e kau hiteni, pea tānaki takatakai ʻakimoutolu:” ʻE Sihova, ke hifo ʻi hena hoʻo kau mālohi:
12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní.
“Ke ʻā ʻae hiteni, pea ʻalu hake ki he teleʻa ʻo Sihosafate: he te u nofo ʻi ai ke fakamaauʻi ʻae hiteni ʻoku nofo takatakai.
13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich.
ʻAi ʻae hele tuʻusi, he kuo motuʻa ʻae taʻu: haʻu, pea ʻalu hifo; he kuo pito ʻae tataʻoʻanga, ʻoku mahuohua ʻae ngaahi puha fakatali; koeʻuhi ʻoku lahi ʻenau angahala.”
14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání.
Ko e fuʻu tokolahi, ko e fuʻu tokolahi ʻi he teleʻa ʻoe fakamaau: he ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo Sihova ʻi he teleʻa ʻoe fakamaau.
15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.
ʻE fakapoʻuli ʻae laʻā mo e māhina, pea ʻe ʻikai ulo ʻae ngaahi fetuʻu.
16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.
ʻE ʻuʻulu ʻa Sihova mei Saione, pea ʻe fakaongo hono leʻo mei Selūsalema; pea ʻe lulululu ʻae langi mo māmani: ka ko Sihova ko e ʻamanaki leleiʻanga ia ʻo hono kakai, pea ko e mālohiʻanga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více.
“Pea te mou ʻilo ai ko au ko Sihova, ko homou ʻOtua ʻoku ʻafio ʻi Saione, ko hoku moʻunga tapu: pea ʻe toki māʻoniʻoni ʻa Selūsalema, pea ʻe ʻikai toe ʻalu ʻiate ia ha muli.
18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim.
“Pea ʻe pehē ʻi he ʻaho ko ia, ko e ngaahi moʻunga te nau toʻiʻi ʻae uaine foʻou, pea ʻe tafe ʻae huhuʻa ʻi he ngaahi tafungofunga, pea ko e ngaahi vaitafe kotoa pē ʻo Siuta ʻe tafe ai ʻae vai, pea ko e matavai ʻe pa mai mei he fale ʻo Sihova, pea fakavai ʻae teleʻa ʻo Sitimi.
19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich.
ʻE lala ʻa ʻIsipite, pea ʻe hoko ʻa ʻItomi ko e toafa kuo lala, koeʻuhi ko e fakamālohi ki he fānau ʻa Siuta, he kuo nau lilingi ʻae toto taʻehalaia ʻi honau fonua.
20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu.
Ka ʻe nofo ʻa Siuta ʻo taʻengata, pea mo Selūsalema mei he toʻutangata ki he toʻutangata.
21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.
Koeʻuhi te u fakamaʻa ʻae toto ʻi ai ʻoku teʻeki ai te u fakamaʻa: he ʻoku ʻafio ʻa Sihova ʻi Saione.”
