< Jób 9 >

1 Odpověděv pak Job, řekl:
Entonces Job respondió:
2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
Ciertamente yo sé que es así. ¿Pero cómo puede un hombre justificarse ante ʼElohim?
3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
Aunque uno quiera disputar con Él, no le podría responder una vez entre 1.000.
4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
Él es sabio de corazón y poderoso en fortaleza. ¿Quién se endureció contra Él y salió ileso?
5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
Arranca las montañas con su furor, y no saben quién las trastornó.
6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Sacude la tierra de su lugar y estremece sus columnas.
7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Él manda al sol, y no brilla. Coloca sello a las estrellas.
8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Él solo extendió el cielo, y camina sobre las olas del mar.
9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
Él hizo la Osa, el Orión, las Pléyades y las secretas cámaras del sur.
10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Él hace cosas grandiosas, inescrutables, y maravillas incontables.
11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
Ciertamente pasa junto a mí y no lo veo. Si pasa adelante de mí, no lo percibo.
12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
Si Él arrebata, ¿quién lo resistirá? ¿Quién le dirá: Qué haces?
13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
ʼElohim no reprime su ira. Bajo Él se abaten los que ayudan a los soberbios.
14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
¡Cuánto menos yo puedo replicarle, al rebuscar palabras frente a Él!
15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
A Él yo, aunque sea recto, no me atrevo a responder. Más bien imploro la clemencia de mi Juez.
16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
Si lo invoco, y Él me responde, no podría creer que me oye.
17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
Porque me quebranta con una tormenta y multiplica mis heridas sin causa.
18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
No me deja recuperar aliento, mas bien me llena de amarguras.
19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
Si apelo a la fuerza, ¡ciertamente Él es poderoso! Y si acudo al juicio, ¿quién lo convocará?
20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
Si me declaro justo, mi boca me condenará. Aunque sea intachable, Él me declarará perverso.
21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
Soy intachable, sin embargo, no me conozco a mí mismo. Desprecio mi vida.
22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
Todo es una misma cosa. Por tanto digo: Él destruye al intachable y al perverso.
23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
Si el azote mata de repente, Él se burla de la desesperación del inocente.
24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
La tierra es entregada en manos de los perversos. Él cubre los semblantes de sus jueces. Si no es así, ¿entonces, quién?
25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Mis días son más veloces que un corredor. Huyeron. No vieron el bien.
26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
Se deslizaron como botes de junco, como el águila que se lanza sobre su presa.
27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
Si digo: Olvidaré mi queja, mudaré mi semblante y me alegraré,
28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
entonces me turban todos mis dolores. Sé que no me tendrás como inocente,
29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
y que soy declarado perverso. ¿Para qué entonces me fatigo en vano?
30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
Aunque me lave con agua de nieve, y limpie mis manos con lejía,
31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
aún me hundirás en el lodo, y mis ropas me repugnarán.
32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
Porque Él no es hombre como yo para que le responda, y vayamos juntos a juicio.
33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
No hay un árbitro entre nosotros que coloque su mano entre los dos,
34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
que quite su vara de sobre mí para que no me espante su terror.
35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Entonces yo hablaría y no le temería. Pero yo mismo no estoy en esa condición.

< Jób 9 >