Jób 9
1 Odpověděv pak Job, řekl:
E GIOBBE rispose e disse:
2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
Veramente io so ch'[egli è] così; E come si giustificherebbe l'uomo appo Iddio?
3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
Se [Iddio] vuol litigar con lui, Egli non gli potrà rispondere d'infra mille [articoli] ad un solo.
4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
[Egli è] savio di cuore, e potente di forza; Chi si è [mai] indurato contro a lui, ed è prosperato?
5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
[Contro a lui], che spianta i monti, Senza che si possa sapere come egli li abbia rivolti sottosopra nella sua ira;
6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Che crolla la terra, [e la smuove] dal luogo suo; E [da cui] le colonne di essa sono scosse;
7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Che parla al sole, ed esso non si leva; Che tiene suggellate le stelle;
8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Che distende tutto solo i cieli, E calca le sommità del mare;
9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
Che ha fatto i [segni del] Carro, dell'Orione, delle Gallinelle, E quelli [che sono in] fondo all'Austro;
10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Che fa cose tanto grandi, che non si possono investigare; E tante cose maravigliose che non si possono annoverare.
11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
Ecco, egli passerà davanti a me, ed io nol vedrò; Ripasserà, ed io non lo scorgerò.
12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
Ecco, egli rapirà, [e] chi gli farà far restituzione? Chi gli dirà: Che fai?
13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
Iddio non raffrena l'ira sua; Sotto lui sono atterrati i bravi campioni.
14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
Quanto meno gli risponderei io, Ed userei parole scelte contro a lui?
15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
Io, che quantunque fossi giusto, non risponderei, [Anzi] chiederei grazia al mio Giudice.
16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
Se io grido, ed egli mi risponde, Pur non potrò credere ch'egli abbia ascoltata la mia voce;
17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
Conciossiachè egli mi abbia conquiso con un turbo, E mi abbia date di molte battiture senza cagione.
18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
Egli non mi permette pur di respirare; Perciocchè egli mi sazia di amaritudini.
19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
Se si tratta di forza, ecco, [egli è] potente; Se di giudicio, chi mi citerà?
20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
Benchè io sia giusto, la mia bocca mi condannerà; [Quantunque] io [sia] intiero, ella mi dichiarerà perverso.
21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
[Benchè] io [sia] intiero, io non riconoscerò me stesso; Io avrò a sdegno la vita mia.
22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
Egli [è] tutt'uno; perciò ho detto: Egli distrugge ugualmente l'[uomo] intiero e l'empio.
23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
Se [è] un flagello, egli uccide in un momento; [Ma] egli si beffa della prova degl'innocenti.
24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
La terra è data in mano all'empio, [Il qual] copre la faccia de' giudici di essa. Ora, se [Iddio] non [fa questo], chi [è] egli [dunque?]
25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Ma i miei giorni sono stati più leggieri che un corriero; Son fuggiti via, non hanno goduto il bene;
26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
Son trascorsi come saette, Come un'aquila che vola frettolosa al pasto.
27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
Se io dico: Io dimenticherò il mio lamento, Io lascerò il mio cruccio, e mi rinforzerò;
28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
Io sono spaventato di tutti i miei tormenti, Io so che tu non mi reputerai innocente.
29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
Io sarò reo; Perchè adunque mi affaticherei in vano?
30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
Quando io mi fossi lavato con acque di neve, E nettatomi le mani col sapone;
31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
Allora pure tu mi tufferesti in una fossa, E i miei vestimenti mi avrebbero in abbominio.
32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
Perciocchè egli non [è] un uomo, come [son] io, [perchè] io gli risponda, [E perchè] noi veniamo insieme a giudicio.
33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
Ei non v'è niuno che possa dar sentenza fra noi, [Che] possa metter la mano sopra amendue noi.
34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
[Ma] rimuova egli pur la sua verga d'addosso a me, E non mi conturbi il suo spavento.
35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
[Allora] io parlerò, e non avrò paura di lui; Perciocchè in questo stato io non [sono] in me stesso.
