Jób 9
1 Odpověděv pak Job, řekl:
And Job answers and says:
2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
“Truly I have known that [it is] so, But how is man righteous with God?
3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
If he delights to strive with Him—He does not answer him one of a thousand.
4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
Wise in heart and strong in power—Who has hardened toward Him and is at peace?
5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
Who is removing mountains, And they have not known, Who has overturned them in His anger.
6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Who is shaking earth from its place, And its pillars move themselves.
7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Who is commanding to the sun, and it does not rise, And the stars He seals up.
8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Stretching out the heavens by Himself, And treading on the heights of the sea,
9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
Making the Great Bear, Orion, and the Pleiades, And the inner chambers of the south.
10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Doing great things until there is no searching, And wonderful, until there is no numbering.
11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
Behold, He goes over by me, and I do not see, And He passes on, and I do not attend to it.
12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
Behold, He snatches away, who brings it back? Who says to Him, What [are] You doing?
13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
God does not turn back His anger, Proud helpers have bowed under Him.
14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
How much less do I answer Him? Choose out my words with Him?
15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
Whom, though I were righteous, I do not answer, For my judgment I make supplication.
16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
Though I had called and He answers me, I do not believe that He gives ear [to] my voice.
17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
Because He bruises me with a storm, And has multiplied my wounds for nothing.
18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
He does not permit me to refresh my spirit, But fills me with bitter things.
19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
If of power, behold, the Strong One; And if of judgment—who convenes me?
20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
If I am righteous, my mouth declares me wicked; [If] I am perfect, it declares me perverse.
21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
I am perfect; I do not know my soul, I despise my life.
22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
It is the same thing, therefore I said, He is consuming the perfect and the wicked.
23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
If a scourge puts to death suddenly, He laughs at the trial of the innocent.
24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
Earth has been given Into the hand of the wicked. He covers the faces of her judges, If not—where, who [is] he?
25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
My days have been swifter than a runner, They have fled, they have not seen good,
26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
They have passed on with ships of reed, As an eagle darts on food.
27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
Though I say, I forget my talking, I forsake my corner, and I brighten up!
28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
I have been afraid of all my griefs, I have known that You do not acquit me.
29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
I become wicked; why [is] this? I labor [in] vain.
30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
If I have washed myself with snow-water, And purified my hands with soap,
31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
Then You dip me in corruption, And my garments have detested me.
32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
But if a man like myself—I answer Him, We come together into judgment.
33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
If there were a mediator between us, He places his hand on us both.
34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
He turns aside His rod from off me, And His terror does not make me afraid,
35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
I speak, and do not fear Him, but I am not right with myself.”
