Jób 9
1 Odpověděv pak Job, řekl:
And Job answered, and said:
2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
Indeed I know it is so, and that man cannot be justified compared with God.
3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
If he will contend with him, he cannot answer him one for a thousand.
4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
He is wise in heart, and mighty in strength: who hath resisted him, and hath had peace?
5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
Who hath removed mountains, and they whom he overthrew in his wrath, knew it not.
6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Who shaketh the earth out of her place, and the pillars thereof tremble.
7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Who commandeth tile sun and it riseth not: and shutteth up the stars as it were under a seal:
8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Who alone spreadeth out the heavens, and walketh upon the waves of the sea.
9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
Who maketh Arcturus, and Orion, and Hyades, and the inner parts of the south.
10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Who doth things great and incomprehensible, and wonderful, of which there is no number.
11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
If he come to me, I shall not see him: if he depart I shall not understand.
12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
If he examine on a sudden, who shall answer him? or who can say: Why dost thou so?
13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
God, whose wrath no mall can resist, and under whom they stoop that bear up the world.
14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
What am I then, that I should answer him, and have words with him?
15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
I, who although I should have any just thing, would not answer, but would make supplication to my judge.
16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
And if he should hear me when I call, I should not believe that he had heard my voice.
17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
For he shall crush me in a whirlwind, and multiply my wounds even without cause.
18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
He alloweth not my spirit to rest, and he filleth me with bitterness.
19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
If strength be demanded, he is most strong: if equity of judgment, no man dare bear witness for me.
20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
If I would justify myself, my own mouth shall condemn me: if I would shew myself innocent, he shall prove me wicked.
21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
Although I should be simple, even this my soul shall be ignorant of, and I shall be weary of my life.
22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
One thing there is that I have spoken, both the innocent and the wicked he consumeth.
23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
If he scourge, let him kill at once, and not laugh at the pains of the innocent.
24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
The earth is given into the hand of the wicked, he covereth the face of the judges thereof: and if it be not he, who is it then?
25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
My days have been swifter than a post: they have fled away and have not seen good.
26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
They have passed by as ships carrying fruits, as an eagle flying to the prey.
27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
If I say: I will not speak so: I change my face, and am tormented with sorrow.
28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
I feared all my works, knowing that thou didst not spare the offender.
29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
But if so also I am wicked, why have I laboured in vain?
30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
If I be washed as it were with snow waters, and my hands shall shine ever so clean:
31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
Yet thou shalt plunge me in filth, and my garments shall abhor me,
32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
For I shall not answer a man that is like myself: nor one that may be heard with me equally in judgment.
33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
There is none that may be able to reprove both, and to put his hand between both.
34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
Let him take his rod away from me, and let not his fear terrify me.
35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
I will speak, and will not fear him: for I cannot answer while I am in fear.
