Jób 9

1 Odpověděv pak Job, řekl:

Then Job answered and said,

2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

I know of a truth that it is so: for how shall a mortal man be just before the Lord?

3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

For if he would enter into judgment with him, [God] would not hearken to him, so that he should answer to one of his charges of a thousand.

4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

For he is wise in mind, and mighty, and great: who has hardened himself against him and endured?

5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

Who wears out the mountains, and [men] know it not: who overturns them in anger.

6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

Who shakes the [earth] under heaven from its foundations, and its pillars totter.

7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

Who commands the sun, and it rises not; and he seals up the stars.

8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

Who alone has stretched out the heavens, and walks on the sea as on firm ground.

9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

Who makes Pleias, and Hesperus, and Arcturus, and the chambers of the south.

10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

Who does great and unsearchable things; glorious also and excellent things, innumerable.

11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

If ever he should go beyond me, I shall not see him: if he should pass by me, neither thus have I known [it].

12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

If he would take away, who shall turn him back? or who shall say to him, What hast thou done?

13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

For [if] he has turned away [his] anger, the whales under heaven have stooped under him.

14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

Oh then that he would hearken to me, or judge my cause.

15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

For though I be righteous, he will not hearken to me: I will intreat his judgment.

16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

And if I should call and he should not hearken, I cannot believe that he has listened to my voice.

17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

Let him not crush me with a dark storm: but he has made by bruises many without cause.

18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

For he suffers me not to take breath, but he has filled me with bitterness.

19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

For indeed he is strong in power: who then shall resist his judgment?

20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

For though I should seem righteous, my mouth will be profane: and though I should seem blameless, I shall be proved perverse.

21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

For even if I have sinned, I know it not [in] my soul: but my life is taken away.

22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

Wherefore I said, Wrath slays the great and mighty man.

23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

For the worthless die, but the righteous are laughed to scorn.

24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?

For they are delivered into the hands of the unrighteous [man]: he covers the faces of the judges [of the earth]: but if it be not he, who is it?

25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

But my life is swifter than a post: [my days] have fled away, and they knew it not.

26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

Or again, is there a trace of [their] path [left] by ships? or is there one of the flying eagle as it seeks [its] prey?

27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:

And if I should say, I will forget to speak, I will bow down my face and groan;

28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

I quake in all my limbs, for I know that thou wilt not leave me alone [as] innocent.

29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?

But since I am ungodly, why have I not died?

30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,

For if I should wash myself with snow, and purge myself with pure hands,

31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.

thou hadst thoroughly plunged me in filth, and my garment had abhorred me.

32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.

For thou art not man like me, with whom I could contend, that we might come together to judgment.

33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.

Would that [he] our mediator were [present], and a reprover, and one who should hear [the cause] between both.

34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

Let him remove [his] rod from me, and let not his fear terrify me:

35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

so shall I not be afraid, but I will speak: for I am not thus conscious [of guilt].