< Jób 8 >

1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Entonces tomó la palabra Baldad suhita y dijo:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
“¿Hasta cuándo hablarás de este modo y serán las palabras de tu boca cual viento tempestuoso?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
¿Acaso Dios tuerce el derecho, o pervierte el Omnipotente la justicia?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Si tus hijos contra Él pecaron, Él los ha castigado ya a causa de sus transgresiones.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Pero tú, si buscas solícito a Dios, e imploras al Todopoderoso,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
y eres puro y recto, al punto Él velará sobre ti, y prosperará la morada de tu justicia.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Tu anterior estado será poca cosa, pues tu porvenir será muy grande.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Pregunta, si quieres, a las generaciones pasadas, respeta la experiencia de los padres;
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
pues de ayer somos y nada sabemos, y nuestros días sobre la tierra pasan como la sombra.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Ellos te instruirán, ellos hablarán contigo, y de su corazón sacarán estas palabras:
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
¿Puede crecer el papiro sin humedad, el junco elevarse sin agua?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Estando aún en flor, y sin ser cortado se seca antes que cualquier otra hierba.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Así será el fin de todos los que se olvidan de Dios; se desvanecerá la esperanza del impío;
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
su seguridad le será cortada, y su confianza va a ser como telaraña.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Se apoya sobre su casa, mas esta no se mantiene, se aferra a ella y no resiste.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Está en su lozanía ante el sol, sus renuevos exceden de su huerto,
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
sus raíces se entrelazan sobre el montón de piedras, hundiéndose hasta donde está la roca;
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
mas cuando se lo arranca de su lugar, este lo desconoce (diciendo): «Nunca te he visto.»
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
No es otro el gozo que está al fin de su camino, y de su polvo nacerán otros.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
He aquí que Dios no desecha al justo, ni da la mano a los malvados.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Algún día rebosará de risa tu boca, y tus labios de júbilo.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Los que te aborrecen se cubrirán de ignominia, y la tienda de los impíos dejará de existir.”

< Jób 8 >