Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Então Bildade, o suíta, respondeu, dizendo:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Até quando falarás tais coisas, e as palavras de tua boca serão como um vento impetuoso?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Por acaso Deus perverteria o direito, ou o Todo-Poderoso perverteria a justiça?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Se teus filhos pecaram contra ele, ele também os entregou ao castigo por sua transgressão.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Se tu buscares a Deus com empenho, e pedires misericórdia ao Todo-Poderoso;
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Se fores puro e correto, certamente logo ele se levantará em teu favor, e restaurará a morada de tua justiça.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Ainda que teu princípio seja pequeno, o teu fim será muito grandioso.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Pois pergunta agora à geração passada, e considera o que seus pais descobriram.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Pois nós somos de ontem e nada sabemos, pois nossos dias sobre a terra são como a sombra.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Por acaso eles não te ensinarão, e te dirão, e falarão palavras de seu coração?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Pode o papiro crescer sem lodo? Ou pode o junco ficar maior sem água?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Estando ele ainda verde, sem ter sido cortado, ainda assim se seca antes de toda erva.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Assim são os caminhos de todos os que esquecem de Deus; e a esperança do corrupto perecerá;
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Sua esperança será frustrada, e sua confiança será como a teia de aranha.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Ele se apoiará em sua casa, mas ela não ficará firme; ele se apegará a ela, mas ela não ficará de pé.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Ele está bem regado diante do sol, e seus ramos brotam por cima de sua horta;
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
Suas raízes se entrelaçam junto à fonte, olhando para o pedregal.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Se lhe arrancarem de seu lugar, este o negará, [dizendo]: Nunca te vi.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Eis que este é o prazer de seu caminho; e do solo outros brotarão.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Eis que Deus não rejeita ao íntegro, nem segura pela mão aos malfeitores.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Ainda ele encherá tua boca de riso, e teus lábios de júbilo.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Os que te odeiam se vestirão de vergonha, e nunca mais haverá tenda de perversos.
