Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Nanoiñe amy zao t’i Bildade nte-Sohy:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Pak’ombia te ho saontsie’o o raha zao? Ampara ombia te ho tio-bey avao o entam-palie’oo?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Mengohen’ Añahare hao ty zaka? Ampiolahe’ i El-Sadai hao ty hatò?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Ie nandilats’ azo o ana’oo, le nasese’e ami’ty haozara’ o fiodia’eo.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Aa naho nitsoehe’o t’i Andrianañahare vaho ty fiferenaiña’ i El-Sadai,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
naho malio naho vantan-drehe, le hivañona’e hampipoly i akiban-kavantaña’oy.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Le ndra te nikede ty fifotora’o, hitombo ho ra’elahy ty figadoña’o.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Ehe añontaneo i sà’ taoloy vaho imaneo o nitsikarahen-droae’eo,
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Bahimo tika fa toly omale avao, mbore talinjo ambone’ ty tane toy o andron-tikañeo.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Aa vaho tsy ho toroa’ iareo hao, hisaontsy ama’o, hañakatse entañe boak’ añ’arofo’ iareo ao?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Mahafitiry hao ty vinda lehe tsy an-tane hinake? Hitiry tsy aman-drano hao ty vondro?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Ie maindoñe, tsy nibiraeñe, le mbe miheatse aolo’ ze hene rongoñe.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Izay ty lala’ o mañaliño an’ Andrianañahareo; toe modo fitamàñe ty tsy aman-Kake.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Ie maràntsañe ty fiatoa’e; naho fararotse ty fatokisa’e.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Hiatoa’e ty anjomba’e fe tsy hahafijadoñe; vontitire’e fe tsy leo’e.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Maindoñindoñe re añatrefa’ i àndroy andrevaha’ o tsampa’eo i golobo’ey,
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
vandindire’ o vaha’eo ty votrim-bato, i traño-vatoo nitsifira’ iareoy.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Ie ombotañe amy toe’ey, le ho lañe’e, ami’ty hoe, Mbe lia tsy nahatrea azo iraho.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Eka, Izay ty haeha’ i lia’ey, mbe hitiry amo debokeo ka ty ila’e.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Oniño te tsy ho farien’ Añahare ty vañoñe vaho tsy ho tohaña’e o lo-tserekeo.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Mbe ho lifore’e fiankahafañe ty falie’o naho o fivimbi’oo am-pazake.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Ho saroñen-kasalarañe ze malaiñe azo, ho modo ty kivoho’ o tsivokatseo.
