Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Da antwortete Bildad von Suah und sprach:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Wie lange willst du solches reden und die Rede deines Mundes so einen stolzen Mut haben?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Meinest du, daß Gott unrecht richte, oder der Allmächtige das Recht verkehre?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Haben deine Söhne vor ihm gesündiget, so hat er sie verstoßen um ihrer Missetat willen.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
So du aber dich beizeiten zu Gott tust und dem Allmächtigen flehest,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
und du so rein und fromm bist, so wird er aufwachen zu dir und wird wieder aufrichten die Wohnung um deiner Gerechtigkeit willen;
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
und was du zuerst wenig gehabt hast, wird hernach fast zunehmen.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Denn frage die vorigen Geschlechter und nimm dir vor, zu forschen ihre Väter.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(Denn wir sind von gestern her und wissen nichts; unser Leben ist ein Schatten auf Erden.)
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Sie werden dich's lehren und dir sagen und ihre Rede aus ihrem Herzen hervorbringen.
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Kann auch das Schilf aufwachsen, wo es nicht feucht stehet, oder Gras wachsen ohne Wasser?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Sonst wenn's noch in der Blüte ist, ehe es abgehauen wird, verdorret es, ehe denn man Heu machet.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
So geht es allen denen, die Gottes vergessen, und die Hoffnung der Heuchler wird verloren sein.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Denn seine Zuversicht vergehet, und seine Hoffnung ist eine Spinnwebe.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Er verlässet sich auf sein Haus und wird doch nicht bestehen; er wird sich dran halten, aber doch nicht stehen bleiben.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Es hat wohl Früchte, ehe denn die Sonne kommt; und Reiser wachsen hervor in seinem Garten.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
Seine Saat stehet dicke bei den Quellen und sein Haus auf Steinen.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Wenn er ihn aber verschlinget von seinem Ort, wird er sich gegen ihn stellen, als kennete er ihn nicht.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Siehe, das ist die Freude seines Wesens; und werden andere aus dem Staube wachsen.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Darum siehe, daß Gott nicht verwirft die Frommen und erhält nicht die Hand der Boshaftigen,
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
bis daß dein Mund voll Lachens werde und deine Lippen voll Jauchzens.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Die dich aber hassen; werden zuschanden werden, und der Gottlosen Hütte wird nicht bestehen.
