Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Darauf erwidert Bildad von Schuach:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
"Wie lange willst du solches reden und wüten mit der Worte Sturm?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Ist Gott etwa ein Rechtsverdreher? Und beugt gerechte Sache der Allmächtige?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Wenn deine Kinder gegen ihn gesündigt und er sie um der Sünde willen in den Tod geschickt,
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
so solltest du an Gott dich wenden und zum Allmächtigen um Gnade flehen.
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Dann würde er dir Schutz gewähren, falls du nur rein und lauter bist, und stellte auch die Wohnung wieder her, die dir gebührt.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Dann würde auch dein früheres Los gering erscheinen, die Zukunft aber herrlich für dich sein.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Befrage dich bei den vergangenen Zeiten; gib auf der Väter Weisheit acht!
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Wir sind von gestern, unerfahren; denn wie ein Schatten sind auf Erden unsere Tage.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Doch jene, können sie dich nicht belehren? Sie geben tiefgeschöpftes Wissen.
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Wird etwa Schilfkraut ohne Sumpf sehr hoch? Wird Gras, wo Wasser fehlt, recht groß?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Noch ist's im Trieb, nicht reif zum Schnitt, und schon ist's dürr, grünt alles andere noch.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
So geht's mit allen Gottvergessenen. So wird des Frevlers Stolz vernichtet,
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
er, dessen Zuversicht nur Sommerfäden und dessen Hoffnung Spinngewebe sind.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Er stützt sich auf sein Haus; doch hält's nicht stand. Er hält sich fest daran; doch bleibt's nicht stehen.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Wenn er auch in der Sonne grünt und seine Ranken weit in seinen Garten gehen,
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
Verflechten seine Wurzeln sich zuhauf, wie ein Gemäuer anzusehen,
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
wenn er von seinem Ort ihn tilgt, verleugnet dieser ihn: 'Ich habe niemals dich gesehen!'
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Das ist da seines Schicksals 'Wonne', und andere steigen aus dem Staub empor.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Den Frommen kann Gott nicht verachten; der Übeltäter Hand hält er nicht fest. -
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Dein Mund wird noch des Lachens voll und voll von Jubel deine Lippen.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Und deine Hasser kleiden sich in Schande, und nicht mehr ist der Bösen Zelt."
