Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Et Bildad de Such prit la parole et dit:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Jusques à quand tiendras-tu ces discours? Les paroles de ta bouche ont la violence de l'ouragan.
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Dieu fera-t-Il plier la loi, et le Tout-puissant, plier la justice?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Si tes fils ont péché contre Lui, Il les a mis à la merci de leur crime.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Mais si tu veux chercher Dieu, et du Tout-puissant implorer la clémence,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
si tu es pur et droit, oh! alors Il veillera sur toi, et donnera le bonheur à la maison d'un juste,
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
et tes commencements auront été petits, tant ton avenir aura de grandeur.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Interroge en effet l'âge qui précède, et fais attention aux recherches de ses pères:
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(car nous sommes d'hier, et nous ne savons pas, car nos jours sont une ombre sur la terre).
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Ne t'instruiront-ils pas? ne te diront-ils pas, et de leur cœur ces mots ne sortiront-ils pas?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Le papyrus grandit-il où il n'y a pas de marais? le roseau prospère-t-il où il n'y a pas d'eau?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
il en est encore à son premier jet, on ne le fauche pas, cependant il sèche avant toutes les herbes.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Tel est le chemin de quiconque oublie Dieu, et l'espoir de l'impie s'évanouit,
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
son assurance est brisée, en une toile d'araignée il met sa confiance;
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
il s'appuie sur sa maison, et elle ne tient pas, il s'y cramponne, et elle ne reste pas debout.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Il est plein de sève aux rayons mêmes du soleil, et ses jets s'étendent au delà de son enclos,
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
dans des monceaux de cailloux ses racines s'insinuent, il affronte un sol pierreux;
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
qu'on l'arrache de sa place, elle le renie: « Je ne t'ai jamais vu! »
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Telles sont les délices de ses voies, et de la poussière il en croîtra d'autres.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Voici, Dieu ne rejette pas l'innocent, mais Il ne prend point les pécheurs par la main:
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
si bien qu'il remplira ta bouche d'allégresse, et tes lèvres, de jubilation.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Ceux qui te haïssent, seront couverts de honte, et la tente des impies cessera d'être,
