Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Alors Bildad Suhite prit la parole, et dit:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Jusqu'à quand parleras-tu ainsi, et les paroles de ta bouche seront-elles comme un vent impétueux?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Le [Dieu] Fort renverserait-il le droit, et le Tout-puissant renverserait-il la justice?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Si tes enfants ont péché contre lui, il les a aussi livrés en la main de leur crime.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
[Mais] si tu recherches le [Dieu] Fort de bon matin, et que tu demandes grâce au Tout-puissant;
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Si tu es pur et droit, certainement il se réveillera pour toi, et fera prospérer la demeure de ta justice.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Et ton commencement aura été petit, mais ta dernière condition sera beaucoup accrue.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Car, je te prie, enquiers-toi des générations précédentes, et applique-toi à t'informer soigneusement de leurs pères.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Car nous ne sommes que du jour d'hier, et nous ne savons rien; parce que nos jours sont sur la terre comme une ombre.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Ceux-là ne t'enseigneront-ils pas, ne te parleront-ils pas, et ne tireront-ils pas des discours de leur cœur?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Le jonc montera-t-il sans qu'il y ait du limon? l'herbe des marais croîtra-t-elle sans eau?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Ne se flétrira-t-elle pas même avant toute herbe, bien qu'elle soit encore en sa verdure, et qu'on ne la cueille point?
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Il en sera ainsi des voies de tous ceux qui oublient le [Dieu] Fort; et l'espérance de l'hypocrite périra.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Son espérance sera frustrée, et sa confiance sera [comme] une toile d'araignée.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Il s'appuiera sur sa maison, et elle n'aura point de fermeté; il la saisira de la main, et elle ne demeurera point debout.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Mais [l'homme intègre] est plein de vigueur étant exposé au soleil, et ses jets poussent par dessus son jardin.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
Ses racines s'entrelacent près de la fontaine, et il embrasse le bâtiment de pierre.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Fera-t-on qu'il ne soit plus en sa place, et que [le lieu où il était] le renonce, [en lui disant]: Je ne t'ai point vu?
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Voilà, quelle est la joie qu'il a de sa voie, même il en germera d'autres de la poussière.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Voilà, le [Dieu] Fort ne rejette point l'homme intègre; mais il ne soutient point la main des méchants.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
De sorte qu'il remplira ta bouche de ris, et tes lèvres de chants d'allégresse.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Ceux qui te haïssent seront revêtus de honte, et le tabernacle des méchants ne sera plus.
