Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Et Bildad, le Shuhite, prit la parole,
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
« Jusqu'à quand direz-vous ces choses? Les paroles de ta bouche seront-elles un vent puissant?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Dieu pervertit-il la justice? Ou le Tout-Puissant pervertit-il la justice?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Si vos enfants ont péché contre lui, il les a livrés entre les mains de leur désobéissance.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Si vous voulez chercher Dieu avec diligence, faites vos supplications au Tout-Puissant.
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Si tu étais pur et droit, sûrement maintenant il se réveillerait pour vous, et faire prospérer la demeure de ta justice.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Bien que tes débuts aient été modestes, mais votre fin dernière augmenterait considérablement.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
« Veuillez vous renseigner sur les générations passées. Découvrez l'apprentissage de leurs pères.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(Car nous ne sommes que d'hier, et nous ne savons rien, car nos jours sur terre ne sont qu'une ombre).
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Ne vous apprendront-ils pas, ne vous diront-ils pas, et de prononcer des paroles venant de leur cœur?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
« Le papyrus peut-il pousser sans bourbe? Les joncs peuvent-ils pousser sans eau?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Pendant qu'il est encore dans sa verdure, ne le coupez pas, il se fane avant tout autre roseau.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Il en est de même des chemins de tous ceux qui oublient Dieu. L'espoir de l'homme impie périra,
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
dont la confiance se brisera, dont la confiance est une toile d'araignée.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Il s'appuie sur sa maison, mais elle ne tient pas debout. Il s'y accrochera, mais cela ne durera pas.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Il est vert devant le soleil. Ses pousses sortent le long de son jardin.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
Ses racines s'enroulent autour de l'amas de pierres. Il voit la place des pierres.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
S'il est détruit de son lieu, alors il le reniera, en disant: « Je ne t'ai pas vu.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Voici la joie de son chemin. De la terre, d'autres jailliront.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
« Voici, Dieu ne rejette pas un homme irréprochable, Il ne soutiendra pas non plus les malfaiteurs.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Il remplira encore ta bouche de rires, tes lèvres en criant.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Ceux qui te haïssent seront vêtus de honte. La tente des méchants ne sera plus. »
