Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Then answered Bildad the Shuhite, and said,
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
How long wilt thou speak these things? and [how long] shall the words of thy mouth be [like] a mighty wind?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Doth God pervert judgment? or doth the Almighty pervert justice?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
If thy children have sinned against him, and he have delivered them into the hand of their transgression:
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
If thou wouldest seek diligently unto God, and make thy supplication to the Almighty;
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
If thou wert pure and upright; surely now he would awake for thee, and make the habitation of thy righteousness prosperous.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
And though thy beginning was small, yet thy latter end should greatly increase.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
For inquire, I pray thee, of the former age, and apply thyself to that which their fathers have searched out:
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(For we are but of yesterday, and know nothing, because our days upon earth are a shadow: )
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Shall not they teach thee, and tell thee, and utter words out of their heart?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Can the rush grow up without mire? can the flag grow without water?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Whilst it is yet in its greenness, [and] not cut down, it withereth before any [other] herb.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
So are the paths of all that forget God; and the hope of the godless man shall perish:
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Whose confidence shall break in sunder, and whose trust is a spider’s web.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
He shall lean upon his house, but it shall not stand: he shall hold fast thereby, but it shall not endure.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
He is green before the sun, and his shoots go forth over his garden.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
His roots are wrapped about the heap, he beholdeth the place of stones.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
If he be destroyed from his place, then it shall deny him, [saying], I have not seen thee.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Behold, this is the joy of his way, and out of the earth shall others spring.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Behold, God will not cast away a perfect man, neither will he uphold the evil-doers.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
He will yet fill thy mouth with laughter, and thy lips with shouting.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
They that hate thee shall be clothed with shame; and the tent of the wicked shall be no more.
