Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Then answered Bildad the Shuchite, and said,
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
How long wilt thou speak these things? and [let] like a mighty wind be the words of thy mouth?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Should God pervert justice? or should the Almighty pervert righteousness?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
If thy children have sinned against him, then did he send them off through the means of their transgression.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
If thou wilt earnestly seek for God, and make thy supplication to the Almighty;
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
If thou become pure and upright: surely then will he watch over thee, and restore thy righteous habitation.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
And thy beginning will have been small; because thy latter end will grow up greatly.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
For ask, I pray thee, of an earlier generation, and prepare thyself to [stand by] the research of their fathers; —
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
For we are but of yesterday, and know nothing, because a [mere] shadow are our days upon earth; —
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Behold, these will truly teach thee, they will speak unto thee, and out of their very heart will they bring forth words:
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Can the bulrush shoot upward without mire? can the meadow-grass grow up without water?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
It is yet in its greenness, not yet cut down, when it withereth before any other grass.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
So are the paths of all that forget God; and the hope of the hypocrite will perish:
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
[It is he] whose trust will be cut off, and but a spider's web is that in which he confideth.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
He leaneth against his house, but it shall not stand: he layeth fast hold on it, but it shall not remain erect.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
He is in full vigor before the sun, and over his garden his shoots go forth.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
His roots are twisted about a stoneheap, he selecteth [for himself] a place of stones.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
But when men destroy him from his place, then will it deny him, saying, I have never seen thee.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Behold, this is the joy of his way, and out of the [same] dust others will grow up.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Behold, God will not reject a perfect man, and will not hold fast by their hand the evil-doers:
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Till he fill thy mouth with laughing, and thy lips with joyful shouting.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
They that hate thee shall be clothed with shame; and the tent of the wicked shall be no more.
