Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
The Baldad the Suhite answered, and said:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
How long wilt thou speak these things, and how long shall the words of thy mouth be like a strong wind?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Doth God pervert judgment, or doth the Almighty overthrow that which is just?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Although thy children have sinned against him, and he hath left them in the hand of their iniquity:
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Yet if thou wilt arise early to God, and wilt beseech the Almighty:
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
If thou wilt walk clean and upright, he will presently awake onto thee, and will make the dwelling of thy justice peaceable:
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Insomuch, that if thy former things were small, thy latter things would be multiplied exceedingly.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
For inquire of the former generation, and search diligently into the memory of the fathers:
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(For we are but of yesterday, and are ignorant that our days upon earth are but a shadow: )
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
And they shall teach thee: they shall speak to thee, and utter words out of their hearts.
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Can the rush be green without moisture? or a sedge-bush grow without water?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
When it is yet in flower, and is not plucked up with the hand, it withereth before all herbs.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Even so are the ways of all that forget God, and the hope of the hypocrite shall perish:
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
His folly shall not please him, and his trust shall be like the spider’s web.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
He shall lean upon his house, and it shall not stand: he shall prop it up, and it shall not rise:
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
He seemeth to have moisture before the sun cometh, and at his rising his blossom shall shoot forth.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
His roots shall be thick upon a heap of stones, and among the stones he shall abide.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
If one swallow him up out of his place, he shall deny him, and shall say: I know thee not.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
For this is the joy of his way, that others may spring again out of the earth.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
God will not cast away the simple, nor reach out his hand to the evildoer:
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Until thy mouth be filled with laughter, and thy lips with rejoicing.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
They that hate thee, shall be clothed with confusion: and the dwelling of the wicked shall not stand.
