Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Then Bildad the Shuhite replied:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
“How long will you go on saying such things? The words of your mouth are a blustering wind.
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Does God pervert justice? Does the Almighty pervert what is right?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
When your children sinned against Him, He gave them over to their rebellion.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
But if you would earnestly seek God and ask the Almighty for mercy,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
if you are pure and upright, even now He will rouse Himself on your behalf and restore your righteous estate.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Though your beginnings were modest, your latter days will flourish.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Please inquire of past generations and consider the discoveries of their fathers.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
For we were born yesterday and know nothing; our days on earth are but a shadow.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Will they not teach you and tell you, and speak from their understanding?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Does papyrus grow where there is no marsh? Do reeds flourish without water?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
While the shoots are still uncut, they dry up quicker than grass.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Such is the destiny of all who forget God; so the hope of the godless will perish.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
His confidence is fragile; his security is in a spider’s web.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
He leans on his web, but it gives way; he holds fast, but it does not endure.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
He is a well-watered plant in the sunshine, spreading its shoots over the garden.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
His roots wrap around the rock heap; he looks for a home among the stones.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
If he is uprooted from his place, it will disown him, saying, ‘I never saw you.’
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Surely this is the joy of his way; yet others will spring from the dust.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Behold, God does not reject the blameless, nor will He strengthen the hand of evildoers.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
He will yet fill your mouth with laughter, and your lips with a shout of joy.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Your enemies will be clothed in shame, and the tent of the wicked will be no more.”
