Jób 6
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
ヨブ應へて曰く
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
願はくは我憤恨の善く權られ 我懊惱の之とむかひて天秤に懸られんことを
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
然すれば是は海の沙よりも重からん 斯ればこそ我言躁妄なりけれ
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
それ全能者の箭わが身にいりわが魂神その毒を飮り 神の畏怖我を襲ひ攻む
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
野驢馬あに青草あるに鳴んや 牛あに食物あるに吽らんや
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
淡き物あに鹽なくして食はれんや 蛋の白あに味あらんや
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
わが心の觸るることを嫌ふ物是は我が厭ふ所の食物のごとし
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
願はくは我求むる所を得んことを 願はくは神わが希ふ所の物を我に賜はらんことを
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
願はくは神われを滅ぼすを善とし 御手を伸て我を絶たまはんことを
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
然るとも我は尚みづから慰むる所あり 烈しき苦痛の中にありて喜ばん 是は我聖者の言に悖りしことなければなり
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
我何の氣力ありてか尚俟ん 我の終いかなれば我なほ耐へ忍ばんや
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
わが氣力あに石の氣力のごとくならんや 我肉あに銅のごとくならんや
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
わが助われの中に無にあらずや 救拯我より逐はなされしにあらずや
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
憂患にしづむ者はその友これを憐れむべし 然らずは全能者を畏るることを廢ん
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
わが兄弟はわが望を充さざること溪川のごとく 溪川の流のごとくに過さる
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
是は氷のために黒くなり 雪その中に藏るれども
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
温暖になる時は消ゆき熱くなるに及てはその處に絶はつ
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
隊旅客身をめぐらして去り空曠處にいたりて亡ぶ
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
テマの隊旅客これを望みシバの旅客これを慕ふ
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
彼等これを望みしによりて愧恥を取り 彼處に至りてその面を赧くす
21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
かく汝等も今は虚しき者なり 汝らは怖ろしき事を見れば則ち懼る
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
我あに汝等我に予へよと言しこと有んや 汝らの所有物の中より物を取て我ために饋れと言しこと有んや
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
また敵人の手より我を救ひ出せと言しことあらんや 虐ぐる者の手より我を贖へと言しことあらんや
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
我を教へよ 然らば我默せん 請ふ我の過てる所を知せよ
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
正しき言は如何に力あるものぞ 然ながら汝らの規諫る所は何の規諫とならんや
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
汝らは言を規正んと想ふや 望の絶たる者の語る所は風のごときなり
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
汝らは孤子のために籤を掣き 汝らの友をも商貨にするならん
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
今ねがはくは我に向へ 我は汝らの面の前に僞はらず
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
請ふ再びせよ 不義あらしむる勿れ 請ふ再びせよ 此事においては我正義し
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
我舌に不義あらんや 我口惡き物を辨へざらんや
