Jób 6
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
Lalu Ayub menjawab, "Andaikata duka nestapaku ditimbang beratnya,
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
pasti lebih berat daripada pasir samudra. Jadi, jangan heran jika kata-kataku kurang hati-hati serta terburu-buru.
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
Panah dari Yang Mahakuasa menembus tubuhku; racunnya menyebar ke seluruh jiwa ragaku. Kedahsyatan Allah sangat mengerikan, dan menyerang aku bagai pasukan lawan.
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
Keledai akan puas jika diberi rumput muda, begitu pula lembu jika diberi makanannya.
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
Tetapi makanan hambar, siapa suka? Mana boleh putih telur ada rasanya?
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
Tidak sudi aku menyentuhnya; muak aku jika memakannya.
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
Mengapa Allah enggan mendengar doaku? Mengapa tak diperhatikan-Nya seruanku?
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
Kiranya Allah berkenan meremukkan aku! Kiranya Ia bertindak dan membunuh aku!
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
Bagiku hal itu akan merupakan hiburan; aku bakal menari di tengah penderitaan. Segala perintah Allah Yang Mahakudus, telah kutaati dan kuperhatikan terus.
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
Apa kekuatanku sehingga aku masih ada? Apa harapanku untuk ingin hidup lebih lama?
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
Sekuat batukah badanku ini? Dari tembagakah tubuhku ini?
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
Habislah tenagaku mencari bantuan; bagiku tak ada lagi pertolongan.
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
Dalam derita seperti ini, kudambakan sahabat sejati. Entah aku masih tetap setia atau sudah melalaikan Yang Mahakuasa.
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
Tetapi kamu, hai kawan-kawan, tak dapat dipercaya dan diandalkan. Kamu seperti kali yang habis airnya, di kala hujan tak kunjung tiba.
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
Kamu seperti sungai yang diam dan kaku, karena tertutup salju dan air beku.
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
Segera bila tiba musim panas, salju dan es itu hilang tanpa bekas. Dasar sungai menjadi gersang, tidak berair dan kering kerontang.
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
Kafilah-kafilah sesat ketika mencari air; mereka mengembara dan mati di padang pasir.
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
Kafilah dari Syeba dan dari Tema mencari air itu dan mengharapkannya.
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
Tetapi harapan mereka sia-sia di tepi kali yang tiada airnya.
21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
Seperti sungai itulah kamu, kawanku; kaumundur dan takut melihat deritaku.
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
Kenapa? Apakah kuminta sesuatu darimu? Atau menyuruhmu menyogok orang untuk kepentinganku?
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
Apakah aku minta diselamatkan dan ditebus dari musuh yang tak berbelaskasihan?
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
Nah, ajarilah aku, tunjukkanlah kesalahanku! Aku akan diam dan mendengarkan perkataanmu.
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
Kata-kata yang tulus menyejukkan hati, tetapi bicaramu kosong, tiada arti!
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
Segala perkataanku kamu anggap angin saja; percuma kamu jawab aku yang sudah putus asa.
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
Bahkan anak yatim piatu kamu undikan nasibnya, teman karibmu kamu curangi untuk menjadi kaya.
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
Coba, perhatikanlah aku; masakan aku ini berdusta kepadamu?
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
Jangan bertindak tak adil, sadarlah! Jangan mencela aku, aku sungguh tak salah.
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
Apakah pada sangkamu aku berdusta, tak bisa membedakan yang baik dan yang tercela?
