Jób 6

1 Odpovídaje pak Job, řekl:

Then Job responded:

2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

“If my grief could be weighed and my troubles placed on the scales

3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

they would be heavier than the sand of the sea. That's why I spoke so rashly.

4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

For the arrows of the Almighty are in me; their poison saps my spirit. God's terrors are lined up against me.

5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

Don't wild donkeys bray when their grass is gone? Don't cattle groan when they don't have food!

6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

Can something that's tasteless be eaten without salt? Is there any taste in the white of an egg?

7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

I just can't touch any food—even the thought makes me feel sick!

8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

Oh, if only I could have what I really want, that God would give me what I most desire—

9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

that God would be willing to crush me to death, that he would just let me die!

10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

But it still comforts me to know, making me happy through the never-ending pain, that I have never rejected the words of God.

11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

Why should I go on waiting when I don't have the strength? Why should I keep going when I don't know what is going to happen to me?

12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

Am I as strong as rock? Am I made out of bronze?

13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

How can I help myself now that any chance of success is ripped away from me?

14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

Anyone who isn't kind to a friend has given up respecting the Almighty.

15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

My brothers have acted as deceptively as a desert stream, rushing waters in the desert that vanish.

16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

The stream floods when it is full of dark ice and melting snow,

17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

but in the heat it dries up and disappears, vanishing from where it once was.

18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

Camel caravans turn aside to look for water, but don't find any and they die.

19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

Caravans from Tema looked, travelers from Sheba were confident,

20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

but their hopes were dashed—they came and found nothing.

21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.

Now you are no help, just like that—you see my trouble and you're afraid.

22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

Have I asked you for anything? Have I told you to bribe anyone for me from your wealth?

23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

Have I asked you to rescue me from an enemy? Have I told you to save me from my oppressors?

24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

Explain this to me, and I'll be quiet. Show me where I'm wrong.

25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

Honest words are painful, but what do your arguments prove?

26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

Are you going to argue over what I said, when the words of someone in despair should be left to blow away in the wind?

27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

You would play dice to win an orphan; you would bargain away your friend!

28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

Look me in the eye and see if I'm lying to your face!

29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

Don't talk like this! Don't be unjust! What I'm saying is right.

30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?

I'm not telling lies—don't you think I wouldn't know if I was wrong?”