< Jób 5 >
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
“Wopɛ a frɛ, na hwan na ɔbɛgye wo soɔ? Akronkronfoɔ no mu hwan nkyɛn na wobɛkorɔ?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Ahisɛm kum ɔkwasea, na anibereɛ kum atetekwaa.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
Mʼankasa mahunu ɔkwasea a ɔrefefɛ, nanso, mpofirim, wɔdomee ne fie.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
Ne mma ne banbɔ ntam ɛkwan ware, wɔdwerɛ wɔn wɔ asɛnniiɛ a wɔnnya ɔkamafoɔ.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
Deɛ ɛkɔm de noɔ no di ne nnɔbaeɛ, na ɔfa firi nkasɛɛ mu mpo, na deɛ osukɔm de noɔ no pere di nʼahodeɛ akyi.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Ahokyere mmpue mfiri dɔteɛ mu na ɔhaw nso mmpue mfiri fam.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Nanso wɔwo nnipa to ɔhaw mu mpɛn dodoɔ a ogyaframa turi kɔ ɔsoro.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
“Nanso sɛ ɛyɛ me a, anka mɛdwane atoa Onyankopɔn; na mede mʼasɛm ato nʼanim.
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Ɔyɛ anwanwadeɛ a wɔntumi nhwehwɛ mu, ne nsɛnkyerɛnneɛ a wɔntumi nkan ne dodoɔ.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Ɔtɔ nsuo gu asase so; na ɔde kɔ wira mu.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Ɔde ahobrɛasefoɔ si deɛ ɛkorɔn, na ɔma wɔn a wɔdi awerɛhoɔ nya asomdwoeɛ.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Ɔsɛe anifirefoɔ nhyehyɛeɛ, ma wɔn nsa si fam.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Ɔkyere anyansafoɔ wɔ wɔn anifire mu, na ɔbɔ anitefoɔ nhyehyɛeɛ gu.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
Esum duru wɔn awia ketee; na wɔkeka owigyinaeɛ te sɛ anadwo.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Ɔgye ahiafoɔ firi afena a ɛhyɛ wɔn anomu; ɔgye wɔn firi ahoɔdenfoɔ nkyehoma mu.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Enti, ahiafoɔ wɔ anidasoɔ, na ntɛnkyea ka nʼano to mu.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
“Nhyira ne onipa a Onyankopɔn tene no, enti mmu Otumfoɔ ntenetene no animtiaa.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Ɛfiri sɛ, ɔno na ɔpira na ɔno ara akyekyere; ɔpira nanso ne nsa sa yadeɛ.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Ɔbɛgye wo afiri ɔhaw ahodoɔ nsia mu; nson so, a bɔne biara renka wo.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
Ɛkɔm ba a, ɔbɛgye wo afiri owuo mu, na ɔko mu nso, ɔbɛgye wo afiri afena ano.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Wɔbɛbɔ wo ho ban afiri kasatwie ho na sɛ ɔsɛeɛ ba a, ɛnsɛ sɛ wosuro.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Wobɛsere ɔsɛeɛ ne ɔkɔm; na ɛnsɛ sɛ wosuro asase so mmoa.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Wo ne afuo so aboɔ bɛyɛ apam, na emu nkekaboa nso ne wo bɛtena asomdwoeɛ mu.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Wobɛhunu sɛ wo ntomadan wɔ banbɔ; na sɛ wosese wʼahodeɛ a, wobɛhunu sɛ hwee nyeraeɛ.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Wobɛhunu sɛ wo mma bɛyɛ bebree; na wʼasefoɔ bɛdɔre sɛ ɛserɛ.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Wode ahoɔden bɛkɔ damena mu, te sɛ afiafi a wɔaboa ano wɔ otwa berɛ mu.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
“Yɛahwehwɛ yei mu, na ɛyɛ nokorɛ ɛno enti tie na fa toto wʼabrabɔ ho.”