< Jób 5 >

1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Clama agora! Haverá alguém que te responda? E a qual dos santos te voltarás?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Pois a ira acaba com o louco, e o zelo mata o tolo.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
Eu vi ao louco lançar raízes, porém logo amaldiçoei sua habitação.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
Seus filhos estarão longe da salvação; na porta são despedaçados, e não há quem os livre.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
O faminto devora sua colheita, e a tira até dentre os espinhos; e o assaltante traga sua riqueza.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Porque a aflição não procede do pó da terra, nem a opressão brota do chão.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Mas o ser humano nasce para a opressão, assim como as faíscas das brasas se levantam a voar.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Porém eu buscaria a Deus, e a ele confiaria minha causa;
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
[Pois] ele é o que faz coisas grandiosas e incompreensíveis, e inúmeras maravilhas.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Ele é o que dá a chuva sobre a face da terra, e envia águas sobre os campos.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Ele põe os humildes em lugares altos, para que os sofredores sejam postos em segurança.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Ele frustra os planos dos astutos, para que suas mãos nada consigam executar.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Ele prende aos sábios em sua própria astúcia; para que o conselho dos perversos seja derrubado.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
De dia eles se encontram com as trevas, e ao meio-dia andam apalpando como de noite.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Porém livra ao necessitado da espada de suas bocas, e da mão do violento.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Pois ele é esperança para o necessitado, e a injustiça tapa sua boca.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Eis que bem-aventurado é o homem a quem Deus corrige; portanto não rejeites o castigo do Todo-Poderoso.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Pois ele faz a chaga, mas também põe o curativo; ele fere, mas suas mãos curam.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Em seis angústias ele te livrará, e em sete o mal não te tocará.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
Na fome ele te livrará da morte, e na guerra [livrará] do poder da espada.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Do açoite da língua estarás encoberto; e não temerás a destruição quando ela vier.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Tu rirás da destruição e da fome, e não temerás os animais da terra.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Pois até com as pedras do campo terás teu pacto, e os animais do campo serão pacíficos contigo.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
E saberás que há paz em tua tenda; e visitarás tua habitação, e não falharás.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Também saberás que tua semente se multiplicará, e teus descendentes serão como a erva da terra.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Na velhice virás à sepultura, como o amontoado de trigo que se recolhe a seu tempo.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Eis que é isto o que temos constatado, e assim é; ouve-o, e pensa nisso tu para teu [bem].

< Jób 5 >