< Jób 5 >
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Crie donc! Y a-t-il quelqu’un qui te réponde? Et vers lequel des saints te tourneras-tu?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Car le chagrin fait mourir le sot, et la jalousie tue le simple.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
J’ai vu le sot s’enraciner, et soudain j’ai maudit sa demeure;
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
Ses fils sont loin de la sûreté, et sont écrasés dans la porte, et il n’y a personne pour délivrer;
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
Sa moisson, l’affamé la mange, et jusque parmi les épines il la prend; et le piège guette son bien.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Car l’affliction ne sort pas de la poussière, et la misère ne germe pas du sol;
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Car l’homme est né pour la misère, comme les étincelles volent en haut.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Mais moi je rechercherai Dieu, et devant Dieu je placerai ma cause, –
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Qui fait de grandes choses qu’on ne peut sonder, des merveilles à ne pouvoir les compter;
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Qui donne la pluie sur la face de la terre, et envoie des eaux sur la face des campagnes,
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Plaçant en haut ceux qui sont abaissés; et ceux qui sont en deuil sont élevés au bonheur.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Il dissipe les projets des hommes rusés, et leurs mains n’accomplissent pas leurs conseils.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Il prend les sages dans leur ruse, et le conseil des astucieux est précipité:
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
De jour, ils rencontrent les ténèbres, et en plein midi ils marchent à tâtons, comme de nuit.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Et il sauve le pauvre de l’épée, de leur bouche, et de la main du fort;
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Et il arrive au chétif ce qu’il espère, et l’iniquité a la bouche fermée.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Voici, bienheureux l’homme que Dieu reprend! Ne méprise donc pas le châtiment du Tout-puissant.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Car c’est lui qui fait la plaie et qui la bande; il frappe, et ses mains guérissent.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
En six détresses il te délivrera, et, dans sept, le mal ne t’atteindra pas.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
Dans la famine il te délivrera de la mort, et, dans la guerre, de la puissance de l’épée.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Tu seras à couvert du fouet de la langue, et tu ne craindras pas le désastre quand il viendra.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Tu te riras du désastre et de la faim, et tu n’auras pas peur des bêtes de la terre;
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Car tu auras une alliance avec les pierres des champs, et les bêtes des champs seront en paix avec toi.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Tu sauras que ta tente est prospère, tu visiteras ta demeure et tu n’y trouveras rien qui manque,
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Et tu sauras que ta postérité est nombreuse, et tes rejetons, comme l’herbe de la terre.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Tu entreras au sépulcre en bonne vieillesse, comme on enlève le tas de gerbes en sa saison.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Voici, nous avons examiné cela; il en est ainsi. Écoute-le, et sache-le pour toi-même.