< Jób 5 >

1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
“Pray, call, is there any to answer you? And to which of the holy ones do you turn?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
For provocation slays the perverse, And envy puts to death the simple,
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
I have seen the perverse taking root, And I mark his habitation straight away,
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
His sons are far from safety, And they are bruised in the gate, And there is no deliverer.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
Whose harvest the hungry eat, And even take it from the thorns, And the designing swallowed their wealth.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
For sorrow does not come forth from the dust, Nor does misery spring up from the ground.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
For man is born to misery, And the sparks go high to fly.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Yet I inquire for God, And for God I give my word,
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Doing great things, and there is no searching. Wonderful, until there is no numbering.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Who is giving rain on the face of the land, And is sending waters on the out-places.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
To set the low on a high place, And the mourners have been high [in] safety.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Making void thoughts of the cunning, And their hands do not execute wisdom.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Capturing the wise in their subtlety, And the counsel of wrestling ones was hurried,
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
By day they meet darkness, And as night—they grope at noon.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
He saves the needy from the sword in their mouth, And from a strong hand,
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
And there is hope for the poor, And perverseness has shut her mouth.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Behold, the blessedness of mortal man, God reproves him: And do not despise the discipline of the Mighty,
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
For He pains, and He binds up, He strikes, and His hands heal.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
In six distresses He delivers you, And in seven evil does not strike on you.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
In famine He has redeemed you from death, And in battle from the hands of the sword.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
When the tongue scourges you are hid, And you are not afraid of destruction, When it comes.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
At destruction and at hunger you mock, And of the beast of the earth, You are not afraid.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
(For with sons of the field [is] your covenant, And the beast of the field Has been at peace with you.)
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
And you have known that your tent [is] peace, And inspected your habitation, and do not err,
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
And have known that your seed [is] numerous, And your offspring as the herb of the earth;
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
You come in full age to the grave, As the going up of a stalk in its season.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Behold, this—we searched it out—it [is] right, listen; And you, know for yourself!”

< Jób 5 >