Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
E HOOPAA anei oe i ka leviatana me ka makau? A e kaomi i kona alelo me ke aho?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
E hiki anei ia oe ke hookomo i ke kaula kaluha i kona ihu? A me ka makau e hoolou i kona iwia?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
E hoomahuahua anei ia i ka nonoi ana ia oe? E olelo anei ia i na mea hooluolu ia oe?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
A hoopaa anei ia i ka berita me oe? E lawe anei oe ia ia i kauwa mau loa?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
E paani pu anei oe me ia me he manu la? E hoopaa anei oe ia ia no kou poe wahine opio?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
E hana anei na makamaka ia ia i mea ahaaina? E mahele anei lakou ia ia iwaena o ka poe kuai?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
E hiki anei ia oe ke hoopiha i kona ili i na mea oi? I kona poo hoi i na o-ia?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
E kau oe i kou lima maluna ona, E hoomanao i ke kaua, a e hooki iho.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Aia hoi, o ka manao e paa aku ia ia ua make hewa: Aole anei e hina ilalo ka mea e nana aku ana ia ia?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
Aohe mea aa e hoala ia ia: A owai la hoi ka mea e hiki ke ka imua o'u?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Owai ka i hana mua mai na'u, a e uku aku au? O na mea a pau malalo o ka lani, no'u ia.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
Aole au e huna i kona mau lala, Aole hoi i ka ikaika a me ka nani o kana mea kaua.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Owai ka mea e wehe ae i ke alo o kona kapa? Owai ka mea e komo iloko o kona mau a palua?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Owai ka mea e wehe ae i na pani o kona maka? O kona mau niho a puni he mea weliweli ia.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
O kona haaheo, o kona mau palekaua paa no ia, I hoopiliia i ka mea kapili paa.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
Ua pili kekahi i kekahi, Aole e komo ka makani iwaena o lakou.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
Ua pili pu kekahi me kekahi, Ua hui pu ia lakou, aole e hiki ke hookaawaleia'e.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
Ma kona kiha ana alohi mai la ka malamalama, O kona mau maka ua like me na lihilihi o ke kakahiaka.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Mailoko mai o kona waha hele aku na lapalapa, A lele aku na huna ahi.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Mailoko mai o kona mau pukaihu puka aku ka mahu, E like me ko ka ipuhao wela, a me ka ipuhao lapalapa.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
Hoa aku kona hanu i na lanahu, A mai kona waha puka aku ka lapalapa.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
Maloko o kona a-i ke noho la ka ikaika, A lelele ka weliweli imua ona.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
O na wahi lewalewa o kona io ua pilipaaia, Ua paa ia ia, aole e hoonaueia.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
O kona naau ua paa, me he pohaku la, A ua paakiki e like me ka pohaku lalo o ka wili.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
I kona ea ana iluna, makau ka poe ikaika; No ka weliweli pihoihoi lakou.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
O ke kau ana o ka pahikaua ia ia aole ia e paa: O ka pahi o, o ka ihe, a me ka pololu.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
Ua manao no ia i ka hao he like ia me ka mauu maloo, A i ke keleawe me he laau popopo la.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
Aole e hiki i ka pua pana ke hooauhee ia ia: O na pohaku o ka maa, ua like ia me ka opala.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Ua manaoia ka newa e like me ka opala; Ua akaaka no ia i ka naue ana o ka ihe.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Malalo ona na apana ipu lepo: Hohola aku ia i ka mea oi maluna o ka lepo.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
Hoopohapoha no ia i ka hohonu, me he ipuhao la: Hana no ia i ke kai me he ipu mea hamo la.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
Waiho no ia i ala malamalama mahope ona; Ua manaoia ka hohonu, he poohina.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Aohe mea like maluna o ka honua, Ka mea i hanaia me ka makau ole.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Nana mai no ia i na mea kiekie a pau; Oia ke alii maluna o ka poe haaheo a pau.
